Rádio Vaticana

Papežské poselství ke Světovému dni misií

25.5.2015

Misie není proselytismus, ale vášnivý zájem o Krista, lidi a evangelium. Je to gramatika víry, píše papež František v poselství k 89. Světovému dni misií, který církev slaví předposlední říjnovou neděli, letos tedy 18. října. Svatý stolec zveřejnil papežské poselství o včerejší slavnosti Seslání Ducha svatého. Dokument sleduje čtyři tematické linie – v prvé řadě je to souvislost s probíhajícím Rokem zasvěceného života a 50. výročím publikace koncilního Dekretu o misijní činnosti církve Ad gentes. Papež poukazuje na silné pouto mezi zasvěcenými osobami a misijním působením, neboť, jak připomíná, kdo následuje Krista, musí se stát misionářem a darovat svůj život hlásání evangelia. V tomto bodě, zdůrazňuje František, neexistují kompromisy. Kdo přijal misijní poslání, je povinen je žít. Jakékoliv oddálení od tohoto povolání se neslučuje s Pánovou výzvou a službou evangeliu, připomíná Svatý otec a vyzývá formátory misionářských institutů k poctivosti a otevřenosti při hovoru o perspektivách misie a ke spolehlivému rozlišování autentických misionářských povolání.

Druhým hlediskem poselství je přímé zapojení laiků, zejména mladých lidí, kteří podle papeže přinášejí odvážná svědectví i projekty a mnohdy jdou proti proudu. Povolání k misii je obsaženo v samotném křtu a týká se všech členů církve, připomíná papež a vybízí zasvěcené misionáře, aby v rámci svého působení vytvořili prostor pro zapojení laických věřících, a to včetně krátkodobých zkušebních pobytů „v terénu“.

Za třetí papež definuje primární cíl dnešního misijní činnosti, kterým má být úcta ke kořenům jednotlivých národů a zachování jejich kulturních hodnot. Každý národ a kultura totiž mají právo na to, aby se jim v rámci jejich vlastní tradice dostalo pomoci k přijetí Božího tajemství a evangelia. Petrův nástupce dále připomíná, že prvotními adresáty radostné zvěsti se mají stávat nepatrní, nemohoucí, pohrdaní a zapomenutí lidé, neboť víru a chudobu spojuje nedělitelné pouto. Následování Krista v jeho přednostní volbě chudých lidí není ideologické jednání, nýbrž ztotožnění se s Ježíšovým postojem. Misionáři se mají vzdát výkonu moci, aby se stali bratry nejposlednějších lidí a přinášeli jim radost evangelia a milosrdnou Boží lásku.

A konečně František vyzdvihuje důležitost spolupráce a součinnosti římského biskupa s církevními misijními institucemi jako záruky vzájemného společenství. Jak podtrhuje, nejde o shodu, která by znamenala pouhé právně-organizační podřízení institucionálním orgánům, či umrtvovala fantazii Ducha, podněcujícího různost. Cílem je naopak účinnější hlásání evangelního poselství a podpora oné jednoty úmyslů, která je plodem Ducha, uzavírá Svatý otec poselství ke Světovému dni misií.

Jana Gruberová