Rádio Vaticana

Mezináboženský dialog je nezbytnou podmínkou pokoje

6.6.2015

Promluva papeže na ekumenickém a mezináboženském setkání v Sarajevu

Pane kardinále,
Vážení náboženští představitelé,
Drazí přátelé,

Těší mne, že se mohu účastnit tohoto setkání představitelů různých náboženských vyznání působících v Bosně a Hercegovině. Srdečně zdravím každého z vás i vaše komunity a zvláště děkuji za laskavá slova a reflexe, které byly předloženy.

Dnešní setkání je znamením všeobecné touhy po bratrství a pokoji; dosvědčuje přátelství, které jste v těchto letech navázali a kterým již žijete v každodenním soužití a vzájemné spolupráci. Už jen naše zdejší přítomnost je „poselstvím“ onoho dialogu, který všichni hledáme a na kterém pracujeme.

Chtěl bych zvláště připomenout plod této touhy po setkání a smíření, kterým je vznik místní Rady pro mezináboženský dialog, která od roku 1997 shromažďuje muslimy, křesťany a židy. Mám radost z činnosti, kterou tato Rada podporuje různé aktivity dialogu, koordinuje společné iniciativy a komunikuje se státními představiteli. Vaše práce je velmi cenná v tomto regionu, zejména Sarajevu, křižovatce národů a kultur, kde různost, která na jedné straně představuje obrovský zdroj umožňující sociální, kulturní a duchovní rozvoj regionu, je na druhé straně motivem bolestných svárů a krvavých konfliktů.

Není náhoda, že zrod Rady pro mezináboženský dialog a další hodnotné iniciativy na mezináboženském a ekumenickém poli vznikly na konci války jako odpověď na požadavek smíření a vzhledem k nezbytnosti rekonstrukce společnosti rozdrásané konfliktem. Mezináboženský dialog, zde stejně jako v každé jiné části světa, je totiž nezbytnou podmínkou pokoje, a proto představuje pro všechny věřící povinnost (srov. Evangelii gaudium, 250).

Mezináboženský dialog je ještě před diskusí o velkých tématech víry „rozhovorem o lidském životě“ (ibid.). Sdílí se v něm každodenní život v jeho konkrétnosti, s radostmi i bolestmi, námahami a nadějemi, přijímá se v něm společná odpovědnost a plánuje se lepší budoucnost pro všechny. Učí nás společnému životu, vzájemnému poznání a přijímání v odlišnostech, svobodně a takovými, jakými jsme. V dialogu se uznává a rozvíjí duchovní sounáležitost, která sjednocuje a pomáhá prosazovat mravní hodnoty, spravedlnost, svobodu a pokoj. Dialog je školou lidství a faktorem jednoty, která pomáhá budovat společnost založenou na toleranci a vzájemné úctě.

Z tohoto důvodu se mezináboženský dialog nemůže týkat jenom některých, jenom představitelů náboženských komunit, ale měl by zahrnovat pokud možno všechny věřící a zapojovat různé sféry občanské společnosti. Zvláštní pozornost v tomto směru zasluhují mladí lidé povolaní vytvářet budoucnost této země. Nicméně, je dobré připomenout, že dialog, aby byl autentický a účinný, předpokládá formovanou identitu. Bez této formované identity je dialog neužitečný či škodlivý. To říkám ve spojitosti s mládeží, ale platí to pro všechny.

Upřímně si vážím toho, co jste až doposud udělali, a povzbuzuji vás ve vaší snaze o pokoj, jehož jste vy jako náboženští představitelé v Bosně a Hercegovině prvními strážci. Ujišťuji vás, že katolická církev bude nadále poskytovat plnou podporu a zajišťovat svoji naprostou disponibilitu.

Jsme si všichni vědomi, že je před námi ještě dlouhá cesta. Nenechme se však odradit těžkostmi a pokračujme vytrvale cestou odpuštění a smíření. Je správné pamatovat na minulost také proto, abychom se z dějin poučili, ale vyhýbejme se výčitkám a obviňování, nechme se očistit Bohem, který nás obdařuje přítomností i budoucností. On je naší budoucností, On je posledním zdrojem pokoje.

Toto město, které bylo v nedávné minulosti symbolem války a zmaru, tento evropský Jeruzalém se dnes rozmanitostí svého lidu, kultur a náboženských vyznání může stát opět znamením jednoty, místem, kde různost nepředstavuje hrozbu, nýbrž bohatství a příležitost ke společnému růstu. Ve světě, který je bohužel stále drásán konflitky, se může tato země stát poselstvím a dosvědčovat, že je možné žít vedle sebe v různosti, ale i ve společném lidství, a dohromady vytvářet budoucnost pokoje a bratrství. Je možné žít vytvářením pokoje.

Jsem vám všem vděčný za vaši účast a za modlitby a prosím vás, abyste se modlili za moji službu. Ujišťuji vás, že se za vás a vaše komunity budu ze srdce rovněž modlit. Pán všem žehnej.

A nyní všechny vybízím k této modlitbě k věčnému, jedinému, pravému, živému a milosrdnému Bohu!

Všemohoucí a věčný Bože,
dobrý a milosrdný Otče;
Stvořiteli nebe a země, všeho viditelného a neviditelného;
Bože Abrahamův, Bože Izákův, Bože Jakubův,
Králi a Pane minulosti, přítomnosti i budoucnosti;
Jediný soudce všech lidí,
který odměníš svojí věčnou slávou svoje věřící!
My, potomci Abrahamovi podle víry v Tebe, jediného Boha,
židé, křesťané a muslimové,
stojíme pokorně před Tebou
a s vírou Tě prosíme
za tuto zemi, Bosnu a Hercegovinu,
aby zde mohli přebývat v pokoji a harmonii
věřící muži i ženy různých náboženských vyznání, národů a kultur.
Prosíme Tě, Otče, aby se tak stalo
ve všech zemích světa!
V každém z nás posiluj víru a naději,
vzájemnou úctu a upřímnou lásku
ke všem našim bratřím a sestrám.
Učiň, abychom se odvážně zapojili
do prosazování sociální spravedlnosti,
a byli lidmi dobré vůle,
plnými vzájemného porozumění a odpuštění,
trpělivými tvůrci dialogu a pokoje.
Všechny naše myšlenky, slova a skutky
ať jsou v harmonii s Tvojí svatou vůlí.
Všechno k Tvojí cti a Tvojí slávě a pro naši spásu.
Věčná chvála a sláva Tobě, Bože náš!
Amen.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV