Assisi se připravuje na slavnost odpuštění

30.7.2015 

Dnes začíná v italském Assisi třídenní příprava před Slavností odpuštění, která je u nás známá jako Slavnost Panny Marie Andělské nebo porciunkula. Tisíce věřících v těchto dnech připutují do baziliky Panny Marie s malým původním kostelíkem tzv. Porciunkule, aby zde získali plnomocné odpustky, jak si to přál svatý František. Náš redaktor Alberto Goroni hovoří o významu a historii Slavnosti odpuštění s otcem Michaelem Perrym, generálním ministrem františkánského řádu.

Na prvním místě si musíme uvědomit okolnosti, za kterých svatý František prosil o tuto milost. Světem zmítaly války, v nichž se bohatí snažili udržet svou moc. Šlo o válku Francie s Německem, o křížové výpravy ve Svaté zemi, šlo ale i o konflikty mezi rodinami a spory uvnitř církve. Toto je důležitá okolnost, která pomáhá lépe pochopit význam tohoto svátku odpuštění v Assisi. Podívejme se také na zkušenost sv. Františka z roku 1216. František se jednou v noci modlil v kapli Porciunkula, jak to obvykle dělával, a uviděl světlo, velmi silné světlo. Nad oltářem uviděl Krista a po jeho pravici Pannu Marii s anděly, kteří se Františka ptali, co si přeje pro spásu duší. Jeho bezprostřední odpověď zněla: „Protože jsem sám ubohý hříšník, prosím tě, abys udělil lidem široké a velkorysé odpuštění.“ František pak požádal papeže Honoria III. o privilegium slavit 2. srpna 1216 svátek odpuštění u Panny Marie Andělské, který mu ho udělil. Tato milost plnomocných odpustků je udělena všem františkánským farnostem po celém světě a získat ji může každý, kdo se vyzpovídá, přistoupí ke svatému přijímání a pomodlí se na úmysl Svatého otce. Věřím, že tento svátek vyjadřuje touhu po přijetí vnitřního osvobození a také osvobození na úrovni mezilidských vztahů. Pokud již nejsme otroky své osobní minulosti a své lidské omezenosti, můžeme vstoupit do království synů a dcer Božích. Stáváme se požehnáním a nositeli duchovního a hmotného milosrdenství vůči všem lidem i vůči celému stvoření. To je tedy význam svátku odpuštění v Assisi.

Během těchto dnů připutují do Porciunkuly tisíce lidí, aby se vyzpovídali. Jak se dnes zpovídat, abychom tuto svátost prožili dospělým a zralým způsobem?

Především bych chtěl říci, že zpověď má mnoho rozměrů. Zejména tato cesta začíná na osobní úrovni. Vidíme, že lidé stále hledají ve svém životě Boží odpuštění a dělají určitým způsobem zpověď uvnitř svého srdce, v hloubce nitra své lidské zkušenosti. Toto je první krok k životu smířenému s Bohem. Pak je tu církevní rozměr zpovědi. Církev stále nabízí pokřtěným, aby se vyzpovídali ve svátosti smíření, neboť církev uznává společenskou a církevní dimenzi lidských skutků, nebo lépe řečeno vnitřního pohybu lidské osoby, která se chce znovu přiblížit k Bohu a chce také dostat tuto milost smíření. Pak je tu církev, která slouží jako nástroj této Boží milosti prostřednictvím zpovědi. Františkáni po celém světě dnes vidí rostoucí počet katolíků, kteří chtějí přijmout tuto milost svátosti smíření. Před několika dny jsem byl v Chicagu a předtím v Asii a slyšel jsem, že je dnes více křesťanů, více než před 5 či 10 lety, kteří znovu začali chodit ke zpovědi a prosí o požehnání, odpuštění a možnost začít znovu svůj život. K tomu je ovšem zapotřebí zralého obrácení. Církev musí formovat křesťany k tomu, aby překonávali tradiční způsob, jak se zpovídat, totiž aby jen neodříkávali povrchní seznam skutků, ale naopak hledali kořeny svých hříchů a svého otroctví. A také myslím, že je důležité představovat tuto svátost jako zkušenost opravdového osvobození, obrácení, usmíření a radosti. A také je třeba pomáhat křesťanům v tom, co papež František řekl při vyhlášení Roku milosrdenství, totiž zpovídat se a pak jednat a přinášet ovoce milosrdné lásky a spravedlnosti v dnešním světě.

Papež František řekl, že půjde o dobu milosrdenství. Co to znamená pro církev?

Všechen čas našeho životního příběhu je dobou milosrdenství. Máme velkou radost, že papež František vyhlásil tento jubilejní rok. Avšak zdá se mi, podle toho, co řekl již při jiných příležitostech, že tento čas milosrdenství není omezen pouze na tento milostivý jubilejní rok. Smyslem tohoto údobí je, abychom se stali lidmi, kteří žijí z Božího milosrdenství a kteří se o ně dělí se všemi lidmi kolem sebe a šíří ho do celého světa. Máme se stát misionáři milosrdenství a prohloubit tuto zkušenost odpuštění v našem životě, zkušenost toho, že jsme milováni, přijímáni a objímáni Bohem, tak jako marnotratný syn. A pak se můžeme stát konkrétním znamením pro dnešní svět, který hledá usmíření a milosrdenství.

Řekl pro náš rozhlas generální ministr řádu františkánů otec Michael Perry.

Petr Havlíček

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.