4.11.2015
„Právě jsem mluvil s papežem. Zde jsou jeho slova: Jdeme dál v klidu a odhodlání“, píše na svém twitterovém účtu substitut státního sekretariátu Svatého stolce, arcibiskup Angelo Becciu. K mediální smršti, kterou vyvolal únik důvěrných vatikánských dokumentů, se dnes v italském tisku vyjádřili také dva kuriální kardinálové (Tauran pro La Repubblica a Coccopalmerio v Corriere della Sera) a sekretář Italské biskupské konference, mons. Galantino. Čtvrteční publikaci dvou svazků ( Avarizia od Emiliana Fittipaldiho a Via Crucis od Gianluigiho Nuzziho), které se zakládají na odcizených archivních dokumentech a odposlouchaných hovorech, shodně považují za „útok na církev, papeže a proces změny“. Zatímco obviněný monsignor Lucio Angela Vallejo Balda nadále zůstává v cele Vatikánské stráže, prokuratura městského státu pokračuje ve vyšetřování výslechem dalších zaměstnanců Svatého stolce, převážně laiků.
Oficiální stanovisko Apoštolského stolce dnes tlumočil jeho tiskový mluvčí, o. Federico Lombardi (na fotce s papežem). V úvodu svého obsáhlého prohlášení upozornil, že očekávané knihy jsou výsledkem protiprávní činnosti, na kterou se bude vztahovat trestní zákoník příslušných vatikánských institucí. Poté přešel k obsahu šířených informací. Jak sdělil, data pocházejí především z archivu komise pro ekonomicko-administrativní otázky Svatého stolce (COSEA). Nejde tudíž o údaje, které by prvotně byly shromažďovány proti papežově vůli anebo proti vědomí osob, které v různých vatikánských institucích nesou zodpovědnost. Informace byly získávány a shromažďovány za spolupráce jednotlivých úřadů ve snaze dospět ke společnému cíli – tedy zlepšení hospodářské správy městského státu a Svatého stolce a její reformě. Jak ovšem o. Lombardi podotkl, předkládané informace se nabízejí k různým výkladům. Vzhledem k jejich množství je třeba hlubšího studia, pochopení a pečlivého, pozorného a vyváženého výkladu. Tatáž data totiž mohou vést k různým závěrům – typickým příkladem je zde situace vatikánského důchodového fondu. Zatímco podle některých názorů se blíží krachu, oficiální prohlášení Svatého stolce ujišťují o jeho solventnosti, vysvětlil italský jezuita. Obdobně je třeba pohlížet na správu vatikánských nemovitostí, které ze svých příjmů zajišťují chod církve po celém světě, a na výnosy papežských dobročinný sbírek (tzv. Svatopetrský haléř), které jsou přerozdělovány podle aktuálních potřeb. Součástí papežské služby je také péče o římskou kurii, která je nástrojem petrovského úřadu – a podpora 180 papežských diplomatických zastupitelství po celém světě, poznamenal v této souvislosti o. Lombardi.
Otázka správného hospodaření se periodicky vrací a vzbuzuje zvědavost i polemiky, pokračoval vatikánský tiskový mluvčí. Reportáže, o kterých je řeč, však systematicky zamlčují skutečnost, že naprostá většina církevní hospodářské správy probíhá dobře, poctivě a průhledně, včetně platby povinných daní. Papež František pověřil zmíněnou komisi pro ekonomicko-administrativní otázky, aby se zaměřila právě na specifické situace hospodaření, které mohou vykazovat zanedbání, nekorektnost či dokonce nezákonnost. Komise již před časem ukončila svou práci a také její závěry a doporučení slouží k papežovým krokům a iniciativám, které dosud probíhají. Jak o. Lombardi sdělil, jednotlivými stupni namáhavé a složité práce, započaté papežem Františkem, byly reorganizace hospodářských úřadů Svatého stolce, ustavení úřadu generálního finančního revizora, řádné fungování dozorčích finančních institucí. Zde stojíme před objektivní a nezvratnou realitou, vyzdvihl o. Lombardi, zatímco očekávané novinářské publikace se vztahují k již překonané pracovní fázi. Zveřejněním množství různorodých informací autoři reportáží budí dojem hospodářského zmatku, neprůhlednosti a sledování dílčích zájmů, což je také z velké míry jejich cílem, zdůraznil vatikánský tiskový mluvčí, ačkoli by bylo naopak záslužné oceňovat a povzbuzovat snahu o poctivé informování veřejnosti. Na dotazy sdělovacích prostředků pak o. Lombardi potvrdil, že od února letošního roku probíhá vyšetřování finančních operací, které prostřednictvím tzv. vatikánské banky uskutečnil Giampietro Nattino, předseda banky Finnat. Vatikánský dozorčí informační úřad (AIF) v daném vyšetřování spolupracuje s italskými a švýcarskými úřady.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.