Rádio Vaticana

Papež: Mondénní myšlení pustoší křesťanskou totožnost

16.11.2015

Uniformní myšlení; humanismus, který usedá na místo pravého - Ježíšova - lidství, pustoší křesťanskou totožnost. Nedávejme do dražby průkaz svojí totožnosti – nabádal papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Dnešní liturgické čtení z první knihy Makabejské (1 Mak 1,10-15.41-43.54-57.62-64) mluví o „hříšném výhonku“, který povstal v oněch dnech. Řecký král, Antioch Epifanes, začal v Izraeli zavádět pohanské mravy a vnucovat je izraelskému lidu, tedy „církvi té doby“. Papež František komentoval tento „výhonek“ a podal jakousi jeho „fenomenologii. Zdá se – řekl - že tento kořen, který není vidět, protože je pod zemí, nemůže škodit. Potom však vyroste a vyjeví svoji realitu. Podle tohoto zdánlivě rozumného kořene se všechny národy měly spojit, vzdát se svých obyčejů a vytvořit národ jediný. Také v Izraeli povstali lidé, kteří říkali: Proč tolik rozdílů?“ »Pojďme a sjednejme s okolními národy smlouvu, neboť od té doby, kdy jsme se od nich odloučili, stihlo nás mnoho zlého« (1 Mak 1,11). Tuto argumentaci papež rozebral ve třech slovech: „Mondénnost, odpadlictví a perzekuce. Mondénní je dělat to, co dělá svět. Říci: Prodejme průkaz svojí totožnosti, ať jsme stejní jako všichni. Mnozí Izraelité tak zapřeli svoji víru a »odpadli od svaté smlouvy« (v.15). A to co vypadalo rozumně – buďme jako všichni, buďme normální – vedlo ke zpustošení“ – řekl papež.

„Potom král nařídil, aby v jeho království všichni vytvořili jediný národ – uniformní myšlení, mondénnost - a každý měl odložit svoje obyčeje. Všechny národy se královu nařízení podrobily, také mnozí Izraelité přijali jeho kult: obětovali modlám a znesvěcovali sobotu. Apostaze. Mondénnost způsobuje uniformní myšlení a odpadlictví. Nejsou dovoleny žádné rozdíly, všichni mají být stejní. A v dějinách církve jsme to viděli. Pomysleme například na náboženské svátky, jejichž jméno bylo změněno: Svátek Narození Páně nese odlišné jméno, které odstraňuje totožnost.“

V Izraeli byly páleny knihy a kdo se řídil podle Zákona byl královským rozsudkem odsouzen na smrt. „Takto povstalo z hříšného výhonku pronásledování, pokračoval papež. Vždycky mne velice oslovovalo – řekl – že Pán při Poslední večeři v oné dlouhé (velekněžské) modlitbě prosil za jednotu svých učedníků, prosil Otce, aby je osvobodil od každého světského ducha, od každé mondénnosti, protože mondénnost pustoší totožnost, mondénnost zavádí uniformní myšlení.“

„Začíná od malého výhonku a končí v ohavném zpustošení, perzekucí. Toto je mondénní podvod a proto Ježíš při této večeři prosil Otce: »Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil před světem« (srov. Jan 17,15), před touto mentalitou, tímto humanismem, který usedá na místo pravého člověka, Ježíše Krista, přichází nám odebrat křesťanskou identitu a vede do uniformního myšlení: »Dělají to všichni, proč ne my?« Nad tím bychom se v této době měli zamýšlet, totiž jaká je moje totožnost? Je křesťanská anebo mondénní? Říkám si křesťan, protože jsem byl jako dítě pokřtěn, anebo jsem se narodil v křesťanské zemi, kde jsou všichni křesťané? Mondénnost začíná zvolna, roste, ospravedlňuje se a infikuje. Roste jako onen výhonek: buďme jako všichni lidé, neodlišujme se. Neustále usiluje o ospravedlnění a nakonec rozšíří nákazu a plyne z ní spousta špatností.“

„Liturgie v těchto posledních dnech liturgického roku“ – uzavíral papež František – nás vybízí, abychom se měli na pozoru před jedovatými výhonky, které odvádějí daleko od Pána.

„Prosme Pána za církev, aby ji střežil před každou formou mondénnosti. Ať si církev stále uchovává svoji totožnost, ať si všichni uchováme svou totožnost, kterou jsme přijali ve křtu. Kéž tato totožnost není zahozena kvůli tomu, abychom byli jako všichni, z důvodů normality. Kéž nám udělí Pán tuto milost zachovávat a opatrovat naši křesťanskou totožnost proti duchu mondénnosti, který stále roste, ospravedlňuje se a infikuje.“

Končil Petrův nástupce ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser