Rádio Vaticana

Britské státní zdravotnictví financuje změny pohlaví u dětí

31.3.2016

Navzdory často proklamované péči o děti a jejich ochraně financuje britské státní zdravotnictví již několik let změnu pohlaví u dětských pacientů, u kterých se vyskytuje tzv. pohlavní dysforie, tedy porucha pohlavní identity. Tématu se obsáhle věnuje dnešní vydání italského internetového zpravodaje In Terris. News on line. Jak uvádí, v roce 2014 rozhodla londýnská vláda o podávání hormonální terapie devítiletým dětem s cílem oddálit nástup puberty. Terapie potlačující produkci estrogenů či testosteronu oddaluje pubertální tělesné změny a připravuje pozdější chirurgickou změnu pohlaví. Pouze v loňském roce uvolnil britský zdravotnický systém 2,6 milionů liber na potlačování puberty u více než tisícovky dětí.

Proti tak masivnímu farmakologickému zásahu se postavila řada britských asociací, pokračuje italský portál. Poukazují na skutečnost, že pohlavní dysforie se v dětství často pojí s jinými formami poruch – zejména úzkostí a depresí, které nevyžadují tak invazivní léčbu. Podle britských zdrojů hodnotí případy dětí, kterým má být podávána hormonální terapie, samostatná nadace se sídlem v Londýně (NHS Foundation Trust), působící v rámci státního zdravotnictví. Jak se lze dočíst, tatáž nadace v minulém století spolupracovala s CIA na projektu kontroly lidské mysli MkUltra.

Popisované operace podporuje přesný ideologický diktát, podle kterého je biologická danost cosi zastaralého, a proto je třeba ji opustit ve prospěch psychického determinismu – člověk se stává tím, co považuje za správné, a nikoli tím, čím je od narození. Joseph Ratzinger tuto hrozbu vystihl už roku 2013, kdy v závěru audience pro Papežskou radu Cor Unum mluvil o filosofii sexuality: „Jakýkoliv vědecký pokus je přijatelný, každá demografická politika povolena, veškerá manipulace oprávněna. Nejzákeřnější léčkou tohoto myšlenkového proudu je nepochybně jeho absolutizace člověka. Člověk chce být ab-solutus, tedy vyvázaný z jakéhokoliv svazku a každého přirozeného řádu.(…)Existuje pouze jako abstraktum, které si pak pro sebe nezávisle volí něco na způsob přirozenosti. Jde o rozhodné odmítnutí stvořenosti člověka a jeho synovství. Jeho důsledkem je dramatická osamělost.“ (19.1.2013)

Jana Gruberová