29.4.2016 

Křesťan nemá kráčet „temnými cestami“, protože v nich není „Boží pravda“. I kdyby se mu však přihodilo, že do nich sklouzne, může spoléhat na Boží odpuštění a laskavost, která ho vrací k životu ve světle. O tom mluvil dnes papež František v ranní homilii v Domě sv. Marty.
Být průzrační jako Bůh, žít bez hříchu. Není totiž žádná přiznaná vina, která by nevzbudila Boží soucit a odpuštění. „V tom spočívá křesťanský život“ – shrnuje papež František svůj komentář k úryvku z 1. listu sv. Jana, v němž apoštol vybízí křesťany, aby nepěstovali světlo na povrchu a temnotu v srdci, protože Bůh je pouze světlo.

„Pokud říkáš, že jsi ve společenství s Pánem, kráčej ve světle! Řekni ne dvojímu životu! Odmítni ho! Tu lež, kterou tak často vidíme a do níž často sklouzneme i my, které se také dopouštíme! Říkat jednu věc a dělat něco jiného. To je trvalé pokušení.... Z Bible víme, odkud se lež bere. Ježíš nazývá ďábla „otcem lži“, lhářem. A proto tento stařec říká velmi jemně a mírně dospívající církvi, církvi, která je ještě děvčetem: „Nebuď lhářka! Jsi ve společenství s Bohem, kráčej ve světle. Dělej skutky světla, neříkej jednu věc, abys pak dělala něco jiného. Řekni ne dvojímu životu a všemu podobnému.“

„Moji milí“, píše sv. Jan ve svém listu tónem, jakým dědeček oslovuje své mladé vnuky, všímá si papež. V tónu jeho řeci jakoby se odrážela Ježíšova slova, když mluví o jhu, které netíží, a slibuje „občerstvení“ těm, kdo se lopotí a jsou obtíženi. Podobně Jan vybízí k tomu, abychom nehřešili, „avšak pokud někdo zhřešil, nemá propadnout malomyslnosti“, pokračuje papež František:

„Máme přímluvce a obhájce u Otce, kterým je Ježíš Kristus, On, který je Spravedlivý. On nás ospravedlňuje. On nám dává milost. Člověku se někdy zachce říct k těmto radám: „Ale mít hříchy není až tak ošklivá věc!“ – „Nikoliv, hřích je ošklivý! Ale pokud máš hřích, uvědom si, že jsi očekáván, aby ti mohlo být odpuštěno!“ Vždycky! Protože On – náš Pán – je větší než naše hříchy.“

Toto je Boží milosrdenství a Boží velikost, dodává papež František. On totiž ví, že „my nejsme nic“, že pouze „od Něho“ přichází síla, a proto „nás stále čeká“:

„Nechoď jednou nohou ve světle a druhou v temnotě. Nebuďte lháři. A ještě jedna věc: všichni jsme zhřešili. Nikdo nemůže říci: „Tamten je hříšník, tamta je hříšnice a já – Bohu díky – jsem spravedlivý.“ Ne! Pouze jeden je Spravedlivý, ten, který za nás zaplatil. A pokud někdo hřeší, On nás očekává, odpouští nám, protože je milosrdný a ví dobře, z čeho jsme vytvořeni, má na paměti, že jsme prach. Kéž nás radost, kterou dává toto čtení, vede dále v prostotě a průzračnosti křesťanského života, zejména když se obracíme k Pánu. Kéž zůstáváme v pravdě.“

Končil papež František svou promluvu v Domě sv. Marty.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.