17.6.2016 

Kultura blahobytu se pro Itálii ukázala být prokletím a přivedla zemi do tragické demografické krize – připomněl papež František v jedné z odpovědí na tři otázky, které mu položili delegáti římských farností v rámci každoročního sympózia římské diecéze.

Hlavní PROMLUVA a ODPOVĚDI papeže jsou ZDE.

První z otázek se týkala individualismu. Jedním z jeho projevů je právě nechuť k rodičovství. Papež František v odpovědi mimo jiné uvedl:

Znal jsem mnoho rodin (...) místo dítěte dávaly přednost dvěma, třem kočkám nebo psu. Mít dítě totiž není nic snadného, je třeba je vychovávat... Největší výzvou je tu skutečnost, že vychováváš člověka, který bude svobodný. Pes nebo kočka ti dají cit, ale je to cit „naprogramovaný“, pouze do jisté míry, není svobodný. Když máš jedno, dvě, tři, čtyři děti, budou z nich svobodní lidé a budou muset jít životem se všemi jeho riziky. A právě to je výzva, která děsí: svoboda.

- řekl Svatý otec a dodal, že tento strach ze svobody se projevuji i v dalších oblastech života, včetně pastorace.
Další tázající přednesl otázku, jak sladit věrnost radikálním požadavkům evangelia na rodiny s milosrdenstvím ke všem situacím, aniž by se upadalo do podvojné morálky, na jedné straně rigorózní, na druhé povolné. František zdůraznil, že ani rigoróznost ani povolnost nejsou správným řešením. Evangelium, jak řekl, volí třetí cestu, kterou charakterizuje čtveřice slov: přijmout, doprovázet, integrovat a rozlišovat. Zdůraznil, že matematicky jisté učení neexistuje. To měli učitelé zákona, kteří odsoudili Ježíše. Papež František dodal, že morálnost je vždy aktem lásky, nespěchá s odsouzením, nýbrž nechává otevřený prostor pro obrácení.

Třetí dotaz se týkal manželské krize. Podle Františka je v této věci do značné míry na vině převládající kultura provizorního:

„Kultura provizorního se projevuje všude, také v kněžském a řeholním životě. Provizorium... A z toho důvodu je také převážná většina[1] našich svátostných manželství neplatná. Říkají totiž „ano, na celý život“, ale nevědí, co říkají, protože mají jinou kulturu. Vyslovují to a mají dobrou vůli, ale neuvědomují si to,“ řekl papež.

František rovněž připomněl, že jako arcibiskup Buenos Aires zakázal udělovat svátost manželství párům, které se rozhodovaly pro svatbu kvůli těhotenství.

„Zakázal jsem to, protože tito lidé nejsou svobodní. Možná, že se milují. Zažil jsem také pěkné situace, kdy se po dvou, třech letech vzali a viděl jsem, jak společně přicházejí do kostela s dítětem za ruku. Věděli dobře, co dělají. Manželská krize povstává z toho, že lidé nevědí, co je to svátost, krása svátosti, nevědí, že je nerozlučná, že je na celý život,“ řekl Svatý otec.

Většina párů, které se v Buenos Aires připravují na manželství, už spolu žije – pokračoval papež František. Zdůraznil, že se nemá tlačit na to, aby rychle uzavírali svátostné manželství. Je třeba je doprovázet a pomáhat v dozrávání. Připustil nicméně, že existují i patologie: například v severovýchodní Argentině se svátost manželství odkládá na stáří, kvůli pověře, že církevní svatba odstrašuje muže:

„S tímto předsudkem je třeba bojovat. Ale řeknu vám, že v jsem v těchto soužitích viděl mnoho věrnosti. A jsem přesvědčen, že je to pravé manželství. Mají totiž milost vlastní manželství právě proto, že zachovávají věrnost,“ řekl papež František na setkání s farními delegáty z římské diecéze.