22.8.2016 

Nejasné vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem ohledně postoje k migrantům vyvolávají nejistotu zejména v menších zemích, které jsou na tzv. balkánské trase, tedy ve Slovinsku, Chorvatsku, Makedonii i Řecku, kde se obávají dalšího náporu. Vatikánský rozhlas požádal o rozhovor ředitele pastorační sekce Italské biskupské konference pro migranty – Fondazione migrantes, mons. Giancarla Peregu:

„Dohoda mezi Tureckem a Evropou vyvolává velkou nejistotu. Je třeba věnovat pozornost možnosti opětovného otevření tzv. balkánské trasy, která byla touto dohodou zastavena. Na jedné straně je jasné, že vysoké počty žadatelů o azyl minulý rok zejména v Německu a Rakousku představují ve srovnání s ostatními zeměmi velkou zátěž. Uvědomme si, že žádostí o azyl v Rakousku bylo 10 na tisíc obyvatel, zatímco v Itálii 1,36 na tisíc obyvatel. To si žadá revizi Dublinských dohod jakož i revizi spolupráce všech 27 zemí EU, pokud jde o přijímání žadatelů o azyl a uprchlíků. Letos došlo prakticky k zastavení příchodu migrantů z jihu, tedy z Řecka.“

Slovinsko se připravuje na nový nápor a zajistilo proti nekontrolovanému přechodu migrantů také svoji hranici s Chorvatskem...

„Bohužel, neschopnost Evropy revidovat Dublinskou dohodu, zaujmout sdílený postoj a vytvořit nové formy přijímání žadatelů o azyl vede evidentně k uzavřenosti a budování nových zdí. Myslím, že je naléhavě nutné revidovat tuto dohodu a účinně změnit plán přerozdělování a zařazení žadatelů o azyl do všech evropských zemí. Současně si myslím, že vzhledem k nejistému dodržení dohody mezi Evropou a Tureckem je ještě více zapotřebí vrátit se dnes k možnosti zřízení humanitárních koridorů, to znamená nedovolit, aby cestu organizovali výhradně obchodníci s lidmi, a opravdu zřídit účinné humanitární koridory ve všech Evropských zemích pro určité dobře stanovené a přesné kvóty žadatelů o azyl a uprchlíků.“

Vaše pastorační sekce je takříkajíc v první linii. Jaká je dnes na tomto poli situace a jaké jsou vyhlídky?

„Starosti mi dělá právě dohoda mezi Evropou a Tureckem, pokud jde o délku této dohody. Nikoli tedy v tom smyslu, zda je tato dohoda je dobrá – vždycky jsme ji odmítali – ale proto, že její vypovězení by mohlo vést k neřízenému exodu a přílivu tisíců žadatelů o azyl a uprchlíků na všechny hranice. Tím by vznikla ještě výbušnější situace než ta, kterou jsme viděli například v Calais, a přinesla by ještě mnohem vyšší počty.“

Jaká je dnes situace na Balkáně?

„Je evidentně nejistá, zvláště proto, že mnohé země východní Evropy nebyly připraveny a byly pouze průchozí. Byly nepřipraveny víc než Itálie. Určitě zde neexistovala snaha vytvářet podmínky k tomu, aby žadatelé o azyl a uprchlíci byli přijati a umístěni. Situace je tedy opravdu velice nejistá a mohla by se zvláště na hranicích vyhrotit ještě více, jakmile by země východní Evropy ještě rozhodněji uzavřeli své hranice.“

Domnívá se vedoucí pastorační sekce při Italské biskupské konferenci mons. Perego, který patrně naráží také na obavy, že by se proud uprchlíků z balkánské trasy mohl obrátit směrem do severní Itálie.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.