Papež mluvil o mysterium iniquitatis v souvislosti s násilím páchaným v Sýrii

29.9.2016 

Papež František dnes přijal účastníky sympózia katolických charitativních organizací, které pracují na pomoci pro krizové obasti v Sýrii, Iráku a pro uprchlíky v blízkovýchodních zemích. Audience se zúčastnil také Staffan de Mistura (foto), zvláštní vyslanec generálního sekretáře OSN pro Sýrii. Kromě něho pozdravil papež v úvodu jmenovitě také mons. Giampietra Dal Toso, sekretáře Papežské rady Cor Unum, která je pořadatelem akce. Svatý otec ocenil práci církevních institucí na zmírnění utrpení milionů obětí blízkovýchodních konfliktů a dodal:

Od našeho posledního setkání uplynul rok a musíme s hlubokým zármutkem konstatovat, že navzdory mnohotvárnému úsilí v různých oblastech, logika zbraní a nadvlády, skrytých zájmů a násilí nadále devastuje tyto země a že doposud nikdo nedokázal učinit přítrž úmornému utrpení a neustálému porušování lidských práv. Dramatické následky krize zasahují již zřetelně daleko za hranice regionu. Jejich výrazem je závažný fenomén migrace.

Násilí plodí násilí a nabýváme dojmu, že jsme se ocitli uprostřed spirály arogance a netečnosti, z níž jakoby nebylo úniku, pokračoval papež František. Všechno toto zlo vede k otázce, proč se člověk za cenu nezměrných škod na lidech i na majetku nepřestává prohřešovat pomstou a násilím.

Pomysleme na nedávný útok na humanitární konvoj OSN. Je to zkušenost onoho mysterium iniquitatis - zla přítomného v člověku a dějinách, které potřebují vykoupení. Pustošení kvůli pustošení. Proto mne v tomto Roce, kdy intenzivněji hledíme na Krista, vtělené Milosrdenství, které přemohlo hřích a smrt, často napadají slova svatého Jana Pavla II. „Hranicí zla, jehož je člověk tvůrcem a obětí, je Boží Milosrdenství“ (Paměť a identita). Je to jediná hranice. Ano, odpověď na drama zla se nachází v tajemství Krista.

Při pohledu na trpící tváře lidí v Sýrii, Iráku a jinde církev objevuje tvář svého Pána během Pašijí, pokračoval papež František a poděkoval všem, kdo těmto lidem poskytují pomoc a pozvedají jejich důstojnost, jakož i těm, kdo se ve skrytu modlí a přimlouvají za obětí konfliktů, zejména dětí a těch nejslabších. Ti všichni jsou „znamením toho, že zlo má hranici a nemá poslední slovo.“

Nehledě na jinak nezbytnou humanitární pomoc, touží naši bratři a sestry v Sýrii a Iráku především po po míru. Nepřestanu se proto obracet na mezinárodní společenství se žádostí, aby více a znovu usilovala o mír na celém Blízkém východě a neodvracelo svůj pohled jinam. Učinit přítrž konfliktu je rovněž v rukou člověka. Každý může a má být tvůrcem pokoje, protože každá situace násilí a nespravedlnosti je rána na těle celé lidské rodiny. Moje žádost je každodenní modlitbou k Bohu, aby inspiroval mysl a srdce těch, kteří mají politickou odpovědnost, a dovedli se zřeknout stranických zájmů a dosáhnout většího dobra, kterým je pokoj.

„Toto setkání – řekl dále papež – mi dává příležitost poděkovat mezinárodním instancím, zejména Spojeným národům, za vynaloženou oporu a zprostředkování u různých vlád a povzbudit je, aby bylo dosaženo ukončení konfliktu a na první místo byl kladen prospěch neozbrojeného obyvatelstva. Touto cestou se musíme ubírat společně, trpělivě a vytrvale, ale také neodkladně, k čemuž bude církev svým vkladem nadále přispívat.“

A na závěr myslím na křesťanské komunity Blízkého východu, které trpí důsledky násilí a s obavami se dívají do budoucnosti. Tyto církve uprostřed tolikerých temnot vysoko nesou svítilnu víry, naděje a činorodé lásky. Blízkovýchodní křesťané, kteří odvážně a bez diskriminací pomáhají těm, kdo trpí, a pracují pro mír a koexistenci, jsou dnes konkrétním znamením Božího milosrdenství. Jim patří obdiv, uznání a podpora všeobecné církve.

Řekl Svatý otec na dopoledním setkání s přibližně stovkou pracovníků charitativních institucí působích v Sýrii, Iráku a na Blízkém východě.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.