Jednota církve roste pokorou, mírností a trpělivostí

21.10.2016 

Pokora, mírnost, trpělivost (srov. Ef 4,1-6) – to jsou tři klíčové postoje, které budují jednotu církve a které Svatý otec František vyjmenoval při dnešní ranní mši. Papež v kapli Domu sv. Marty opětovně vyzval věřící, aby se bránili žárlivosti, zášti a sporům.

„Pokoj vám“. – Papež František vyšel v dnešním kázání z důrazu na Pánův pozdrav, který vytváří pouto, a to pouto pokoje. Tento pozdrav nás sjednocuje, aby nastolil jednotu ducha. Pokud nevládne pokoj, pokud nejsme s to pozdravit se navzájem v širším slova smyslu, tedy mít srdce otevřené v duchu pokoje, jednota nikdy nenastane, poznamenal Petrův nástupce. A toto platí, jak dále upřesnil, pro jednotu ve světě, městech a jejich čtvrtích, v rodinách.

“Duch zla neustále rozsévá rozbroje. Zášť, závist, sváry a pomluvy ničí pokoj, a tím také jednotu. Jak se má křesťan chovat, aby přispěl k jednotě, aby ji nalezl? Svatý Pavel to říká jasně: žijte způsobem hodným svého povolání, buďte všestranně pokorní, mírní a trpěliví. Osvojme si tyto tři postoje. Pokoru – bez pokory nelze podat pozdravení pokoje. Kde vládne pýcha, panují stálé spory, touha po ovládnutí druhého člověka, povýšenost. Bez pokory neexistuje pokoj a bez pokoje nenastane jednota.“

Papež s trochou hořkosti dodal, že už nejsme schopni mluvit mírně, nýbrž jeden na druhého křičíme, anebo se navzájem pomlouváme. Vytratila se něha, řekl. Základem mírnosti je však schopnost navzájem se snášet, jako to říká sv. Pavel: Snášejte se navzájem v lásce. Je třeba být trpěliví, snášet nedostatky druhých a vše, co se nám na nich nelíbí.

“Za prvé – pokora, za druhé – mírnost, tedy navzájem se snášet, a za třetí – trpělivost. Ono veliké a široké srdce, které všechny pojímá a nikoho neodsuzuje, neulpívá na malichernostech – „ten řekl to a to“, „slyšel jsem, že je to tak či onak“ – nikoli, široké srdce, ve kterém je místo pro každého. Takto se vytvářejí pouta pokoje, toto je hodný způsob chování, který nastoluje pouto pokoje, tvořící jednotu. Tvůrcem jednoty je Duch svatý, avšak pouto pokoje toto utváření jednoty připravuje.“

Takový je tedy život hodný povolání, které jsme dostali, pokračoval Svatý otec. Byli jsme povoláni k tajemsví – tajemství církve. Papež vyzval k četbě třinácté kapitoly z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům, která nás učí, jak vyhradit prostor Duchu a jaké postoje zaujmout, aby mohl vytvářet jednotu.

“Tajemství církve je tajemství Kristova těla. „Jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech“ – to je jednota, o kterou pro nás Ježíš prosí Otce a o níž se máme přičinit vytvářením pouta pokoje. A toto pouto pokoje roste pokorou, mírností, vzájemným snášením a trpělivostí.“

Prosme o milost Ducha, abychom toto tajemství církve, které je tajemstvím jednoty, nejenom chápali, ale také naplňovali životem, zakončil papež František dnešní ranní kázání.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.