Rádio Vaticana

Snažíme-li se být věrní Bohu, nemusíme mít strach ze soudného dne

22.11.2016

„Věrnost Pánu neklame. Ani ve chvíli naší smrti a Božího soudu, nebudeme mít strach, pokud budeme věrní“ – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Varoval před odcizeným životem v klamném domnění jako bychom neměli nikdy zemřít a vybízel k přemýšlení nad tím, jakou stopu zanechává náš život.

„Pán volá k vážnému zamyšlení nad koncem, nad koncem každého z nás, protože každý z nás dojde ke svému konci“ – uvedl papež svoji promluvu v tomto posledním týdnu liturgického roku. „Myslet na tyto věci není příjemné – poznamenal dále – ale je v tom pravda. Když někdo z nás odejde, uplynou roky a téměř nikdo si na nás nevzpomene. Mám takový diář – svěřil se František – kam si zaznamenávám, když někdo zemře, a každý den se podívám na ta výročí a sleduji, jak plynul čas. To zavazuje a vede k přemýšlení o tom, co za sebou zanecháváme, jakou stopu svým životem zanecháváme. Na konci, jak podává dnešní čtení z knihy Zjevení (Zj 14,14-20), bude každý z nás souzen.“

„Prospěje nám přemýšlet o tom, jaký bude onen den, kdy předstoupím před Ježíše? Až se mne zeptá na hřivny, které mi dal a jak jsem s nimi naložil; až se mne zeptá, jaké bylo mé srdce, když padla setba, zda jako udusaná cesta či trní, jak říkají podobenství o Božím království. Jak jsem přijal Slovo? S otevřeným srdcem? Nechal jsem jej k dobru všech vzklíčit anebo skryl?“

Každý z nás stane v den soudu před Ježíšem, a proto – pokračoval papež slovy dnešního evangelia (Lk 21,5-11) - »dejte si pozor, abyste se nenechali svést«. Ježíš zde mluví o svodu odcizení, zbloudění. Je to klamání věcmi, které jsou jenom povrchní a nemají transcendenci. Je to šalba žít jako by se nikdy nemělo zemřít... Až přijde Pán, tázal se papež, jak mne nalezne? V očekávání anebo uprostřed odcizeného života?“

„Pamatuji si, že když jsem byl dítě, učili nás na katechismu čtyři věci: smrt, soud, peklo nebo oslavení. Po soudu je tato možnost. Někdo řekne: »Ale otče, to nás má děsit?« - Nikoli, to je pravda! Pokud se totiž nestaráš o srdce, aby s tebou byl Pán a setrváváš daleko od Pána, možná je tu nebezpečí, že budeš pokračovat v takovém odcizení od Pána i na věčnosti. To je moc ošklivé!“

„Je proto nutné, opakoval znovu papež, přemýšlet o svém konci. Co nastane před Pánem? A čelit strachu před tímto momentem, podle rady apoštola Jana: »Buď věrný až do smrti – praví Pán – a dám ti za odměnu život« (Zj 2,10).“

„Být věrný Pánu – to neklame. Je-li každý z nás věrný Pánu, až přijde smrt, řekneme jako svatý František: »sestro smrti, pojď«. Neděsí nás. A až nadejde den soudu, budeme hledět na Pána, a řekneme: »Pane, mám spoustu hříchů, ale snažil jsem se být věrný.« A Pán je dobrý. Dám vám tuto radu: »Buď věrný až do smrti – praví Pán – a dám ti za odměnu život«. S touto věrností nebudeme mít strach z konce, na svém konci nebudeme mít strach ze soudného dne.“

Končil papež dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser