Rádio Vaticana

Papež kázal o velkém překvapení, kterému jdeme vstříc

28.11.2016

Křesťanská víra není teorie či filosofie, nýbrž setkání s Ježíšem – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Abychom se s Ježíšem setkali – vysvětloval dále – musíme se dát na cestu, což vyjadřují tři postoje: bdělost na modlitbách, činorodost v lásce a radost ve chvále.

Setkat se s Ježíšem je „milost, o kterou nám jde v adventu“, začal papež František homilii prvního týdne adventní doby. „V tomto ročním období liturgie zmiňuje mnohá Ježíšova setkání: s jeho matkou v jejím lůně, se svatým Janem Křtitelem, s pastýři a mudrci. Tím vším se nám říká, že advent je časem putování, cesty vstříc Pánu. Je tedy časem, ve kterém nemáme být nehybní.“
„Jaké postoje mám zaujmout, abych se setkal s Pánem? – pokračoval papež. Jak mám připravit své srdce na setkání s Pánem?“

„Ve vstupní mešní modlitbě zmiňuje liturgie tři postoje: bdění na modlitbách, činorodost v lásce a radost ve chvále. To znamená, že se máme modlit bděle, být činní v bratrské lásce, tedy nejenom dávat almužnu, ale také tolerovat lidi, kteří jsou protivní; tolerovat děti, které dělají přílišný povyk, nebo manžela či manželku, když jsou těžkosti, nebo tchýni – nevím – zkrátka tolerovat, snášet. Stále s láskou a činorodě. A také se radovat chválením Pána. Tak máme prožívat tuto cestu, tuto vůli po setkání s Pánem, abychom se setkali dobře. Nezůstat nehybní. A setkáme se s Pánem.“

„Bude v tom však překvapení, protože On je Pánem překvapení“ – řekl dále papež. – „Ani On totiž není nehybný. Ubírám se cestou na setkání s Ním a On mi jde v ústrety, aby se setkal se mnou. A když se setkáme – pokračoval Petrův nástupce - užasneme, protože zjistíme, že On mne hledal ještě dříve než jsem Jej začal hledat já. A v tom je to velké překvapení ze setkání s Pánem, že On mne hledal dřív. Vždycky je první, jde svojí cestou, aby našel nás. To se také stalo setníkovi z Kafarnaa v dnešním evangeliu (Mt 8,5-11).“

„Pán vždycky zachází dál a předchází. My uděláme krok a On deset. Vždycky. Překypuje milostí, láskou a něhou a neochabuje, když nás hledá. Také v maličkostech. Někdy si myslíme, že setkání s Pánem bude něco velkolepého jako onen malomocný Syřan, Náman, a nikoli jednoduchého. Také on byl velice překvapen způsobem Božího jednání. Náš Bůh je Bohem překvapení, Bohem, který nás ustavičně hledá, očekává nás a žádá od nás pouze krůček dobré vůle.“

„My máme mít vůli setkat se s Ním – pokračoval papež. Pán nám v životě pomáhá a provází nás. Tolikrát sleduje, že se od Něho vzdalujeme, ale dál na nás čeká jako Otec na martnotratného syna. Tolikrát vidí, že se chceme přiblížit, a jde našemu setkání vstříc. Je to setkání s Pánem a toto setkání je důležité. Stále mne oslovuje – poznamenal František – to, co řekl papež Benedikt, že totiž víra není teorie, filosofie či idea, nýbrž setkání. Setkání s Ježíšem. Jinak, pokud jsi se nesetkal s Jeho milosrdenstvím, můžeš nazpamět recitovat Krédo, ale nemít víru.“

„Učitelé Zákona věděli všechno. Všechno o dogmatice té doby, všechno o morálce té doby, všechno. Neměli víru, protože jejich srdce se od Boha vzdálilo. Buď se vzdálit anebo mít vůli jít v ústrety. Prosme dnes o tuto milost: »Bože, náš Otče, vzbuď v nás vůli jít vstříc Tvému Kristu« dobrými skutky. Jít v ústrety Ježíši. Pamatujme tedy na milost, o kterou jsme žádali v modlitbě, bděním na modlitbách, činorodostí v lásce a radostí ve chvále. Tak se setkáme s Pánem a budeme velice překvapeni.“

Kázal dnes ráno papež František v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser