Rádio Vaticana

O hraniční zdi mezi USA a Mexikem

1.2.2017

Není novinkou, že Spojené státy americké nepřijímají muslimy. Muslimů je v USA nepatrná menšina ve srovnání s tím, co se děje v Evropě – vysvětluje pro Vatikánský rozhlas Dario Fabbri, novinář geopolitického časopisu Limes a amerikanista. Důvodem je mimo jiné komplikovaná procedura získávání azylu. Varuje také před mylnou představou vytvářenou evropskými médii, že Trumpova opatření jsou v jeho vlasti přijímana s nelibostí. Není tomu tak, většině Trump vyhovuje, říká Dario Fabbri a k antimigračním opatřením dodává:

„Novinkou je vlastně jen okázalost a šokující divadelnost při prezentaci těchto postojů. Na druhou stranu důrazná odvolání na předvolební sliby byla běžná i v minulosti, jen ne tak okatě. Stejně tak krize mezi USA a Mexikem visela ve vzduchu, přinejmenším pokud jde o obchodní hlediska. Šlo především o revizi dohody známé jako „NAFTA“, o volné výměně se Spojenými státy a Kanadou.“

Pokud jde o zeď, je třeba připomenout, že v roce 2007 schválila její stavbu velká většina a to na obou interesovaných stranách, dododává italský novinář. Upozorňuje na její jiný aspekt, o kterém se uprostřed antitrumpovského mediálního šumu nemluví.

„Obavy může budit spíše to, že se stavbou zdi počítají američtí vojenští stratégové. Ve skutečnosti jde o zásadní a strategický tah, pro případ případného konfliktu s Mexikem, které by se za několik desetiletí mohlo stát velmi důležitou a nebezpečnou zemí, která se rychle rozvíjí po ekonomické i demografické stránce. Nemluvě o tom, že může spoléhat na třetinu obyvatel Spojených států, kteří jsou hispánského původu, a mnoho jich obývá oblasti při hranici mezi oběma státy. Zeď tedy nemá funkci spojenou výlučně s migrací, ale spíše strategickou dimenzi, o níž se – i v Evropě - mluví velmi málo.“

Hlavním problémem stavby hraniční zdi jsou peníze. Uvádí se 15 – 20 miliard dolarů, ale nikdo neví, kde je vzít. Uvažovalo se nad zavedením zvláštního cla, ale to nebude průchozí, protože by zeď nakonec zaplatili občané USA a americké podniky s filiálkami v Mexiku. V každém případě alespoň část zdi v příštích letech vznikne, protože se na ní shodne nejen většina Američanů, ale také Kongresu – dodává amerikanista časopisu Limes, Dario Fabbri.

Johana Bronková