Rádio Vaticana

O dialogu s mystériem Kristova kříže

4.4.2017

Nemít kříž jen jako symbol příslušnosti či rozpoznávací znamení, nýbrž vidět v něm Boha, který na sebe vzal hřích, aby nás spasil – vybízel papež v kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Třikrát říká Ježíš v dnešním evangeliu (Jan 8,21-30) farizeům, že »zemřou ve svých hříších«, protože uzamkli svoje srdce a nerozuměli tajemství, které představuje Pán. „Zemřít ve svém hříchu je věc nepěkná,“ konstatoval papež František.

V dialogu s nimi pak Ježíš poznamenává: »Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že jsem to já a že sám od sebe nic nekonám«. Ježíš těmito slovy odkazuje na událost, kterou podává dnešní první čtení z knihy Numeri (Nm 21,4b-9). »Lidé mluvili proti Bohu a Mojžíšovi«, protože je omrzelo být stále na cestě. Hospodin tedy poslal jedovaté hady, jejichž uštknutí působilo lidem smrt. Proto uznali svůj hřích a prosili Mojžíše, aby jim svojí modlitbou zjednal pomoc. Hospodin tedy přikázal Mojžíšovi zhotovit měděného hada a vztyčit jej na kůl, aby každý uštknutý, který se na měděného hada podívá, byl uzdraven. Tento had – komentoval papež František – je „symbolem ďábla, otce lži, otce hříchu, toho, který svedl lidstvo ke hříchu. A Ježíš prohlašuje: »Až já budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě« (Jan 12,32) – toto je mystérium kříže, dodal papež. Měděný had uzdravoval, ale označoval dvojí: jednak hřích učiněný hadem, hadův svod a lstivost hada, a jednak byl předznamenáním Kristova kříže, tedy proroctvím,“ připojil.
„Ježíš – jak říká svatý Pavel – se tedy »stal hříchem«, vzal na sebe veškerou špínu lidstva a nechal se vyzdvihnout, aby jej veškerý lid raněný hříchem uviděl. A kdo nerozpozná v tomto vyvýšeném člověku moc Boha, který se stal hříchem, aby nás uzdravil, zemře ve svém hříchu.

„Spása přichází pouze z kříže, avšak z toho kříže, na kterém je Bůh, jenž se stal člověkem. Spása není v ideách, spása není v dobré vůli, v ochotě být dobrým... Ne. Jediná spása je v ukřižovaném Kristu, protože pouze On jak předpovídal měděný had byl schopen přijmout veškerý jed hříchu a uzdravit nás tam. Čím je však kříž pro nás? Ano, je to znamení křesťanů, symbol křesťanů. Děláme znamení kříže, ale ne vždycky dobře, někdy jen tak ledabyle... protože se nám nedostává víry v kříž. Pro někoho je kříž znamením příslušnosti. Myslí si: »Nosím kříž, abych dal najevo, že jsem křesťan«. To je v pořádku, ale není to jenom označení příslušnosti k nějakému týmu, nýbrž památka Toho, kdo se stal hříchem.“

Jiní nosí kříž jako ozdobu, někteří spolu s drahokamy, aby se ukázali, pokračoval papež.

„Bůh řekl Mojžíšovi: »Kdo se na hada podívá, bude uzdraven«. Ježíš říká svým nepřátelům: »Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte«. Kdo se na kříž nedívá takto, tedy s vírou, zemře ve svých hříších, nedostane se mu spásy.“

Církev proto každému nabízí, aby vstoupil do dialogu s křížem – řekl dále Petrův nástupce.

„Dnes nám církev nabízí dialog s tímto mystériem kříže, s tímto Bohem, který se stal hříchem, z lásky ke mně. A každý z nás může říci: »z lásky ke mně«. A můžeme se zamyslet nad tím, za co považuji kříž. Za památku? A když dělám znamení kříže, jsem si vědom, co dělám? Za co považuji kříž? Za pouhý symbol náboženské příslušnosti? Jak s ním zacházím? Jako s ozdobou? Jako s klenotem ze zlata a drahých kamenů? Naučil jsem se jej nosit na ramenou, kde působí bolest? Každý z nás se dnes podívejme na Ukřižovaného, podívejme se na tohoto Boha, který se stal hříchem, abychom my nezemřeli ve svých hříších, a odpovězme si na otázky, jež jsem naznačil.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser