25.11.2017
Práce musí být artikulována pole modelů vskutku udržitelného rozvoje, které berou ohled na univerzální solidaritu všech národů. Zdůrazňuje to papež František v listu adresovaném kardinálu Turksonovi u příležitosti Mezinárodní konference organizované Úřadem pro integrální lidský rozvoj. Akce zakončená včera večer ve Vatikánu se věnovala otázce práce a odborů ve světle papežských dokumentů „od Populorum Progressio po Laudato si´“.
Práce, jež je klíčem k celé sociální otázce, je posláním – píše papež. Ježíš, který většinu svého pozemského života věnoval manuální práci v truhlářské dílně, nás vybízí, abychom následovali jeho kroky skrze práci. „Každý dělník je Kristovou rukou, která vytváří a činí dobro“.
Práce je rovněž klíčem k sociálnímu rozvoji. Není ani zbožím, ani pouhým nástrojem produktivního řetězce. V tom má původ etický imperativ hájit pracovní místa a vytvářet nová. Na druhou strunu však člověk „není pouze práce“, dodává papež František. Mezi další lidské potřeby náleží „rodina, přátelé a odpočinek“. Práce musí stát „ve službě člověku“.
Pokud se model ekonomického rozvoje zakládá pouze na materiálních aspektech člověka, ničí přírodní prostředí nebo z něj profitují pouze někteří, probouzí se křik ubohých i planety země. Proto se tyto modely musejí zakládat na propojení mezi prací, domovem a zemí. Další vnitřně provázanou trojicí, klíčově důležitou pro autentický ekonomický rozvoj, je práce, čas a technologie, vypočítává papež.
Pracující lid se naučil v boji za svá práva čelit krátkozraké a manipulativní utilitaristické mentalitě; mentalitě, která nedbá na sociální úpadek a ničení životního prostředí, nezajímá se o to, co se použije a co se odhodí, nýbrž pouze o okamžitý výdělek a všechno ospravedlňuje ve službě bůžku peněz. Ve hře je dnes tedy důstojnost práce pro všechny, dodává Petrův nástupce. V dialogu o rozvoji je zapotřebí naslouchat všem hlasům a zejména těm nejsnáze přeslechnutelným, přicházejícím z periferií.
Papež vybízí k hledání způsobu, jak přejít od ekonomie trhu a financí k modelu, v jehož centru stojí lidská práce. Apeluje na odbory, aby vypracovaly konkrétní linie vycházející z hlediska pracujících a hledali cesty, které vedou k integrálnímu, udržitelnému a solidárnímu lidskému rozvoji.
Na této cestě varoval papež František před trojím pokušením. První směřuje pouze k ochraně zájmů některých a ignoruje chudé, marginalizované a odmítnuté. Druhým je sociální korupce. Je strašné – zdůrazňuje František – když se ti, kdo se označují za „odboráře“ spojí s podnikateli a nezabývají se pracujícími. Třetím pokušením je individualismus a konzumismu, proti kterým je nutné stavět „novou globální solidaritu“.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.