Hlasy o dohodě mezi Čínou a Vatikánem vyvolávají znepokojení

13.2.2018 

Hongkong. Katolíci Hongkongu vystoupili na protest proti plánované dohodě mezi Vatikánem a Pekingem ohledně jmenování biskupů. Celonoční modlitbou v kostele sv. Bonaventury a otevřeným listem adresovaným biskupským konferencím vyjadřují své přesvědčení, že legitimizace biskupů jmenovaných vládou v kontinentální Číně způsobí zmatek a bolest a vytvoří schisma v tamní církvi.

Hongkongští akademici, právníci a obránci lidských práv upozorňují, že kolaborující biskupové nemají morální kredit a důvěru věřících. „Plně chápeme, že Svatý stolec usiluje o efektivnější evangelizaci Číny. Avšak hluboce se obáváme, že dohoda vytvoří nenapravitelné škody,“ stojí v listu.

Ačkoliv obsah připravované dohody nebyl nikde oficiálně zveřejněn, údajně má ponechávat biskupská jmenování v kompetenci komunistického režimu, zatímco Vatikánu má příslušet pouze právo veta. Její součástí má být také vatikánské potvrzení sedmi biskupů dosazených vládou. Otevřený list se obrací na biskupy z celého světa s prosbou, aby zastavili tento „nevratný a politováníhodný omyl“. List zdůrazňuje, že náboženské pronásledování v Číně nikdy neskončilo a naopak současná vláda dává jasně najevo úmysl posílit kontrolu nad náboženstvím. „Nejsou tu tedy předpoklady k tomu, aby se církev těšila větší svobodě. Navíc komunistická strana má za sebou dlouhé dějiny porušování slibů,“ čteme dále. Jakákoliv dohoda mezi Pekingem a Vatikánem musí být založena na ukončení náboženského pronásledování v Číně, dodávají autoři listu hongkongských katolíků.

Čínské sdružení vlasteneckých katolíků bylo založeno komunistiskou vládou v roce 1957, aby zajistilo státní kontrolu nad církví. Od té doby se paralelně rozvíjela podzemní církev věrná papeži. Státem jmenovaní biskupové doposud podléhali automaticky exkomunikaci. V roce 2007 adresoval papež Benedikt XVI. čínským katolíkům list, v němž mluvil o smíření, k němuž však „nemůže dojít přes noc“. Konstatoval rovněž, že „život v podzemí není pro církev normální situací“a že „k řešení problémů nelze dojít skrze neustálý konflikt s legitimními občanskými představiteli, zároveň však je nepřijatelné pořizovat se jim, když neoprávněně zasahují do záležitostí, které se týkají víry a církevní disciplíny (kap. 4, paragraf 7).“ Papež Benedikt XVI. rovněž vybízel k jednotě skrze vyznávání téže víry a dovolil katolíkům účast na liturgii v oficiální církvi.

Počet čínských katolíků se v současné době odhaduje na 12 milionů, rozdělených téměř rovným dílem mezi podzemní a oficiální církev. Podle některých zdrojů Římu věrní katolíci dokonce převažují. Minulý rok komunistická strana provedla revizi „Pravidel pro náboženské záležitosti“. Nová norma, která vstoupila v platnost na začátku tohoto měsíce (1. února 2018), vybízí k posílení národního aspektu čínských křesťanů a zavádí další kontrolní mechanismy. V některých provinciích například vedla k zákazu vstupu do kostelů pro nezletilé a k legitimování všech účastníků bohoslužeb. Členové komunistické strany a státní úředníci se totiž nesmějí účastnit náboženských obřadů.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.