Důsledný půst pomáhá druhým, kázal Petrův nástupce

16.2.2018 

Vatikán. Při dnešní ranní eucharistii v Domě svaté Marty papež František varoval před nebezpečím falešného postu, který pohrdá druhými lidmi. Pravý půst je totiž zaměřen na pomoc druhým, zdůraznil  Petrův nástupce.

Postit se důsledně, nikoli abychom se stavěli na odiv, pohrdali druhými lidmi, anebo se postili „k sváru a hádce“. Papež František v  ranním kázání upozornil na nebezpečí rozporuplného postu a vyzval, abychom si položili otázku, jak se chováme ke svému okolí. Jak řekl, právě dnešní první čtení z knihy proroka Izaiáše (58,1-9a), vyzdvihuje, jaký půst od nás Pán očekává: „rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu a zlomit každé jařmo“.

Jedním z úkolů postní doby je dodržovat půst, připomněl Petrův nástupce. „Pokud nemůžeš dodržet plný půst, při kterém vnímáš hlad až do morku kostí, posti se pokorně, ale opravdově. Prorok Izaiáš poukazuje na mnohé nedůslednosti při praktikování ctnosti postu – od vyřizování peněžních záležitostí, zatímco půst znamená určité „vysvlečení“, podotkl papež, po trýznění dělníků, přičemž jejich zaměstnavatel možná děkuje Pánu, že sám si může půst dovolit. „Chudáci“, komentoval papež, „dělníci se postí nuceně, protože nemají nic k jídlu, a ty jimi ještě pohrdáš“. Je nutné se umrtvovat v pokoji, bez hádek a svárů, dodal František, protože „nelze na jedné straně mluvit s Bohem a na druhé s ďáblem“. Něco takového není důsledné:

„Přestaňte se takhle postit, a váš hlas bude slyšet až do výšin. Namítnete – my se postíme, jsme praktikující katolíci, patříme k té či oné asociaci, stále se postíme a konáme pokání. Postíte se ale důsledně anebo nikoli, jak to říká Pán, tedy hodně hlasitě, aby to všichni viděli a prohlašovali: To je ale spravedlivý muž, spravedlivá žena…Něco takového je podvod, přikrášlená ctnost.“

Pokud je nutné se přikrášlit, tak jedině úsměvem, aby nevyšlo najevo, že činíme pokání. Posti se, abys pomáhal druhým, ale vždy s úsměvem, vyzýval papež. Půst zároveň obnáší pokoření – a toho se dosáhne, jestliže přemýšlíme o svých hříších a prosíme Pána za odpuštění. „To by byla ostuda, kdyby se někdo o mém hříchu dozvěděl, kdyby se o něm psalo v novinách!“, uvažoval papež a vyzval: „Ano, styď se a rozvazuj nespravedlivá pouta“.

„Přemýšlím o mnoha pomocnicích v domácnosti, které si svou prací vydělávají na chléb a snášejí ponižování, pohrdání. Nikdy nezapomenu, jak jsem jako dítě jednou šel navštívit kamaráda a viděl jsem u nich doma jeho maminku, jak udeřila služku. Té ženě bylo 81 let. Nikdy jsem na to nezapomněl. „Ne, otče“, namítnete, „já jsem nikdy nikoho neuhodil“. „Jak ale se svým personálem nakládáš? Jako s lidmi anebo jako se zvířaty? Platíš jim spravedlivě, dáváš jim dovolenou, pomáhá ti doma člověk, nebo zvíře?“ Zamyslete se nad tím, v našich institucích a domovech je hodně takových případů. Jak se chovám k pomocnici, k pomocnicím, které mám doma?“

Papež František připojil také další příklad z osobní zkušenosti. Jednou mluvil s velice vzdělaným člověkem, který zastával názor, že domácí personál patří do kategorie „podřadných lidí“, a tudíž se může využívat. Papež jej musel varovat, že se dopouští těžkého hříchu, protože ony lidi stvořil Bůh stejně jako kohokoli jiného ke svému obrazu a podobě. Půst, který po nás Pán žádá, vrátil se Svatý otec k dnešnímu prvnímu čtení, spočívá v tom, že „lámeme svůj chléb hladovému, popřáváme pohostinství bloudícím ubožákům, oblékáme nahého a neodmítáme pomoc svému bližnímu“. Dnes se přitom diskutuje o tom, zda poskytnout přístřeší těm, kteří o něj přicházejí požádat, či nikoli, poznamenal František. V závěru dnešního kázání vyzval, abychom v postní době činili pokání, zakusili trochu hladu, více se modlili a ptali se sami sebe, jak se chováme k druhým:
„Slouží můj půst k tomu, aby pomohl druhým? Pokud ne, je fingovaný, nekoherentní a přivede tě na cestu dvojího života. Předstírám, že jsem křesťan, spravedlivý, jako farizeové nebo saduceové, ale uvnitř takový nejsem. Prosme pokorně o milost důslednosti. Pokud něco nemohu udělat, ať ji raději nedělám, než abych ji dělal nedůsledně. Čiňme pouze to, co doopravdy můžeme, ale konejme to s křesťanskou důsledností. Kéž nám Pán udělí tuto milost."

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.