Synoda není parlament, Matku církev je třeba hájit, nikoli špinit

27.10.2018 

Promluva papeže na závěr zasedání biskupské synody 27. října, aula Pavla VI.

Také já musím všem poděkovat. Kardinálovi Baldisserimu, mons. Fabenemu, delegovaným předsedům, relátorovi, zvláštním sekretářům, o kterých jsem řekl [v promluvě na úvod zasedání], že na vypracování přípravného dokumentu nechali svoji kůži. Myslím, že nyní nechali i kosti, protože přišli o všechno! Děkuji odborníkům. Viděli jsme, jak se přechází od mučednického textu k  mučednické, redakční komisi, která vynaložila velké úsilí a sebezapření. Díky vám všem. Díky auditorům a zvláště mladým, kteří sem do auly vnesli hudbu. Hudba je diplomatický výraz k označení povyku [s úsměvem], ale je to tak. Děkuji. [bouřlivý aplaus mladých auditorů].

Pár drobností mi leží na srdci. Za prvé chci ještě jednou zdůraznit, že synoda není parlament, nýbrž prostor  chráněný proto, aby mohl působit Duch. Proto jsou podávané informace všeobecné, neuvádějí podrobnosti, jména a způsoby podání, kterými v nás působí Duch svatý. Byl to chráněný prostor pro působení Ducha. Nezapomeňme na to, že tady působil Duch.

Za druhé: výsledkem synody není dokument, jak jsem řekl na jejím začátku. Dokumentů máme plno. Nevím, zda tento dokument bude mít nějaký účinek venku, nevím. Jsem si však jist, že má mít účinek na nás, má v nás působit. My jsme v komisi vytvořili dokument. Prostudovali jsme jej a schválili. Duch nám nyní dává tento dokument, aby působil v našem srdci. My jsme adresáty dokumentu, nikoli lidé zvenčí. Kéž tento dokument působí. Je třeba se s tímto dokumentem modlit, studovat jej a prosit o světlo... Dokument je hlavně pro nás. Pomůže i mnoha ostatním, ale my jsme prvními adresáty. Duch, který to vše učinil, se vrací k nám. Na to prosím nezapomínat.

A za třetí, myslím na naši Matku, svatou Matku Církev. Poslední tři paragrafy [synodního dokumentu] o svatosti ukazují, že naše matka je svatá, avšak my, synové jsme hříšníci. Všichni jsme hříšníci. Nezapomínejme na výraz církevních otců „casta meretrix“. Svatá církev, svatá Matka se syny hříšníky. Z našich hříchů vždycky těží velký žalobník, který se potuluje - jak čteme v první kapitole knihy Job – a hledá, koho by obžaloval. V této chvíli nás obžalovává mocně a tato obžaloba se stává také perzekucí. Dnešní předsedající mluvil [irácký patriarcha Sako] o svém lidu a dalších národech, pronásledovaných na Východě i jinde. A existuje další typ pronásledování, totiž neustálé žaloby špinící církev. Církev se však nešpiní; synové ano, všichni jsme špinaví, ale Matka nikoli. Proto nastala chvíle, kdy je třeba hájit Matku. A Matka se hájí před velkým žalobníkem modlitbou a pokáním. Proto jsem žádal v tomto měsíci, který za chvíli skončí, abychom se modlili růženec, prosili svatého archanděla Michaela a Madonu, aby neustále kryla Matku Církev. Pokračujme v tom. Je to obtížná chvíle, protože žalobník tím, že atakuje nás, atakuje Matku. Na Matku se však nesahá. Toto jsem ze srdce chtěl povědět na závěr synody.

Duch svatý nyní daroval tento dokument nám všem, i mně, abychom reflektovali o tom, co nám chce říci. Tisíceré díky všem. Děkuji.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.