Dejme si pozor, abychom neodmítli Pánovo pozvání

6.11.2018 

Vatikán. „Ježíš nás zve na hostinu, kterou zaplatil svým životem, avšak mnozí zdvořile odmítají, prosme o milost pochopení tajemství zatvrzelosti a o milost slz“ – kázal Svatý otec při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Dnešní evangelium (Lk 14,15-24) podává epizodu z domu předního farizeje, který pozval Ježíše na hostinu. Jeden z hostů při té příležitosti poznamenal: »Blahoslavený, kdo se zúčastní hostiny v Božím království«. Ježíš na to reagoval podobenstvím o člověku, který vystrojil velkou hostinu, na niž pozval mnoho hostů. Když nadešel čas, poslal svého služebníka, aby vyřídil pozvaným, ať přijdou, že hostina je připravena. Pozvaní se však začali vymlouvat, že jsou zaneprázdněni. Jeden, že právě dělá důležitý obchod, druhý, že má moc práce, a třetí, že nemůže, protože se oženil. „Omlouvají se – komentoval papež. Omluva je však zdvořilé odmítnutí. Když se to dozvěděl pán, poslal služebníka, aby přivedl na hostinu žebráky a mrzáky. Ti přišli, ale ještě zbyla prázdná místa. „Dnešní evangelium – poznamenal papež - končí odmítnutím, které vychází z Ježíšových úst. Kdo Ježíše odmítne, dostane druhou, možná i třetí, čtvrtou či pátou možnost, ale na konec odmítá Ježíš.“

Toto odmítnutí má přivést k zamyšlení nás, které Ježíš volá. Zve nás na slavnost, abychom Mu byli blízko a změnili svůj život. Pomysleme, že hledá svoje důvěrné přátele, a oni odmítají! Potom hledá nemocné... a přijdou; někdo možná také odmítne. Kolikrát jen slyšíme Ježíšovo volání, abychom se vydali za Ním prokázáním skutku lásky, modlitbou či setkáním, ale my říkáme. »Promiň, Pane, ale jsem zaneprázdněn, nemám čas. Ano, ale zítra nemohu.« A Ježíš zůstává tam.“ 

„Kolikrát my se vymlouváme, když nás Ježíš pozve na setkání a rozmluvu? – pokračoval papež otázkou. Také my Ježíšovo pozvání odmítáme.“

Každý z nás, ať se zamyslí: Kolikrát jsem ve svém životě pocítil vnuknutí Ducha svatého k nějakému skutku lásky, k setkání s Ježíšem v tomto skutku, k modlitbě, ke změně života v něčem, co nedělám dobře, a vždycky jsem našel nějaký důvod, jak se vymluvit a odmítnout?“

Do Božího království vstoupí ten, kdo neodmítne Ježíše, nebo ten, kdo nebude odmítnut Ježíšem – řekl dále papež František a odpověděl potom na námitku, podle níž je přece Ježíš dobrý a nakonec nikoho neodmítne:

Ano, je dobrý, je milosrdný. Je milosrdný, ale spravedlivý. A pokud zavřeš dveře svého srdce zevnitř, On je nemůže otevřít, protože chová k našemu srdci úctu. Odmítnout Ježíše znamená zavřít dveře zevnitř, takže nemůže vstoupit.“

Pak je tu další věc – pokračoval papež – a tím je účet za hostinu. Kdo jej platí? Apoštol Pavel v prvním čtení (Flp 2,5-11) nám tento účet ukazuje, když říká o Ježíši, že »se zřekl sám sebe, vzal na sebe přirozenost služebníka [...] a ponížil se [...] až ke smrti na kříži«. „Tuto hostinu – dodal František – zaplatil Ježíš svým životem! A já řeknu, že nemůžu? Kéž nám Pán daruje milost pochopit  tajemství zatvrzelosti srdce i milost pláče,“ končil papež ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.