Rádio Vaticana

Zemřel německý katolický filosof Robert Spaemann

11.12.2018

Německo. Ve věku 91 let dnes v noci odešel na věčnost německý katolický filosof a teolog Robert Spaemann. Narodil se v Berlíně 5. května 1927 jako syn konvertitů a je považován za jednoho z největších katolických myslitelů dneška. Spaemann, přítel a vrstevník emeritního papeže Benedikta XVI., zemřel ve svém domě ve Stuttgartu.

Život Spaemannovy rodiny hluboce zasáhla předčasná smrt matky. Ovdovělý otec se nechal vysvětit na kněze a Robert sám cítil přitahován k zasvěcenému životu. Po počátečních úvahách nad vstupem k benediktinům dal přednost studiu filosofie. Po studiích (v Kolíně nad Rýnem, Münsteru, Mnichově, Paříži a Feiburgu) vyučoval na univerzitách ve Stuttgartu, Heidelbergu a v Mnichově, hostoval na řadě dalších evropských a amerických vysokých školách, byl rovněž členem Papežské akademie pro život.

Mezi Spaemannova hlavní díla patří „Glück und Wohlwollen“ (přeložené do češtiny jako Štěstí a vůle k dobru : (pokus o etiku). Oikoymenh 1998). Velké popularitě se dostalo také cyklu univerzitních přednášek z let 1976-77 věnovaných teleologii, které přepsal jeho žák Reinhard Löw a byly vydány v roce 1981 pod názvem „Die Frage Wozu“ (česky Účelnost jako filosofický problém, Oikoymenh 2004) a přepracovány v nové edici pod titulem „Natürliche Ziele“ v roce 2005 (Přirozené cíle). Speamann se v široké historicko-filosofické analýze dotýká mimo jiné problému chybějících morálních a předpolitických základů státu. Ve svých spisech se zabývá otázkou Boha v moderním světě, křesťanským založení pojmu lidské osoby, konfrontací se současným nihilismem a politickým násilím skrze odkrývání autentických základů křesťanské i klasické metafyziky.

Ve svém myšlení čerpal z řecké filosofie i velkých křesťanských myslitelů, s pevným přesvědčením, že víra a rozum se navzájem nevylučují. „Není etiky bez metafyziky“, říkal Spaemann, který se nebál vyjadřovat ani ke kontroverzním otázkám genetické manipulace, jejíž neetičnost neváhal přirovnat k nacistickým praktikám.

V roce 2003 zemřela Spaemannova žena a matka jejich tří dětí Cordelia Steiner, s níž se oženil v roce 1950. Jeho synem je známý psychiatr Christian Spaemann, proslulý svým kritickým postojem k genderové teorii.

České překlady Roberta Spaemanna:

Robert Spaemann, Werner Beierwaltes, Mikuláš Lobkowicz, Křesťanství a filosofie (velké epochy), Křesťanská akademie Řím 1991

Základní mravní pojmy a postoje, Svoboda 1995 (Moralische Grundbegriffe, 1986)

Štěstí a vůle k dobru. Pokus o etiku, Oikoymenh 1998. (Glück und Wohlwollen. Versuch über Ethik, 1989)

Účelnost jako filosofický problém, Oikoymenh 2004 (Die Frage Wozu? Geschichte und Wiederentdechung des teleologischen Denkens)

Johana Bronková