Věrnost je možná v manželství i kněžství, řekl papež Římské rotě

29.1.2019 

Vatikán. Papež František dnes přijal děkana, soudce a právní zástupce Římské roty, odvolacího tribunálu Apoštolského stolce, na tradiční audienci, která zahajuje nový soudní rok. Letošní promluvu věnoval jednotě a věrnosti, které jsou nejenom „dvěma opěrnými pilíři manželského kanonického práva a teologie, nýbrž také a především samou podstatou Kristovy církve“. Tato dvě manželská dobra mají být epifanií křestní víry, spíše než právním závazkem každého manželského svazku, spojeného v Kristu, dodal Petrův nástupce.

„Od platně uzavřeného manželství se požaduje, aby každý ze snoubenců nastolil vůči druhému plnou jednotu a harmonii, aby se skrze vzájemnou výměnu příslušného lidského, mravního a duchovního bohatství oba manželé stali jedním tělem, a to téměř po způsobu spojených nádob. Manželství rovněž zavazuje k věrnosti, která pojímá celý život a stává se tak trvalým životním společenstvím (CIC, kán. 1135). Jednota a věrnost jsou dvě důležité a nezbytné hodnoty nejenom v manželském svazku, nýbrž také v mezilidských a společenských vztazích. Všichni jsme si vědomi, jaké nesnáze v občanském společenství působí nedodržené sliby, nedostatek věrnosti danému slovu a přijatým závazkům.“

Jednota a věrnost jako dva ustavující a nezcizitelné prvky manželství vyzývají církev, a zejména pak kněze a biskupy, k pastoračnímu úsilí, které má rodinu provázet v různých etapách jejího utváření a rozvoje, pokračoval papež a doporučil trojí přípravu na manželství – předcházející jeho uzavření, a tudíž časově vzdálenou, dále formaci souběžnou se vstupem do svazku a konečně celoživotní, tedy dlouhodobou a trvalou, díky níž v manželech narůstá vědomí o jejich povolání a z něj plynoucích hodnot a povinností.

K pochopení této pastorační naléhavosti nám prospěje, pokud se zamyslíme nad životem svatých manželů Akvily a Priscilly, jak jej podává Písmo. Stali se věrnými misijními druhy sv. Pavla, který je s vděčnou láskou označuje za sinergoi, tedy spolupracovníky účastnící se jeho úzkostí i práce. Toto vysoké uznání, kterým apoštol ocenil misionářské dílo oněch manželů, ohromuje a dojímá. Zároveň lze odkrýt, že tato součinnost byla cenným darem Ducha svatého v prvotních křesťanských společenstvích. Modleme se proto k Duchu svatému, aby také dnes církvi daroval kněze, schopné rozpoznat a docenit charismata manželů, kteří vykazují tutéž silnou víru a apoštolského ducha jako Akvila a Priscilla.“

Manželé, kteří svůj svazek prožívají ve velkorysé jednotě a s věrnou láskou, poskytují církvi cennou pastorační pomoc, podotkl dále Svatý otec. Jejich manželství se totiž stává mlčenlivým, každodenním kázáním, ačkoli musíme s lítostí konstatovat, že dlouholetý společný život manželského páru se nedostává na první stránky zpravodajství, které naopak žije ze skandálů, rozchodů a rozvodů, poznamenal František.

„Věrní a jednotní manželé na sobě zrcadlí Boží obraz a podobu. V tom spočívá dobrá zpráva – že totiž věrnost je možná, protože je darem, a to jak v manželství, tak v kněžství. Tato zpráva by měla posílit a utěšit také biskupy a kněze v jejich věrné službě, naplněné evangelní láskou, tak jako Pavla a Apolla povzbuzovala láska a manželská věrnost Akvily s Priscillou.“

Zakončil Svatý otec dnešní audienci pro tribunál Římské roty.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.