Ježíš nás žádá, abychom Jej vzali na loďku svého života

10.2.2019 

Promluva papeže před mariánskou modlitbou 10. února, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnešní evangelium (srov. Lk 5,1-11) podle Lukáše nám podává povolání svatého Petra. Jmenoval se Šimon, jak víme, a byl rybářem. Ježíš jej pozoroval na břehu Galilejského jezera, kde spolu s ostatními rybáři pral sítě. Vidí, že je znaven a zklamán, protože oné noci nic nechytili. Ježíš jej překvapuje nečekaným gestem. Nastupuje na loď a požádá ho, aby ji odrazil od břehu, protože chce promluvit k lidem, kterých tam bylo velké množství. Ježíš se posadí v Šimonově loďce a učí zástup shromážděný na břehu. Jeho slova však rozněcují důvěru také v Šimonově srdci. Ježíš tedy učiní další překvapivý krok a říká mu: »Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení« (v.4).

Šimon odpovídá námitkou: »Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili«. Jako  odborník na rybolov mohl dodat: „Když jsme nechytili nic v noci, tím méně pak ve dne.“ Avšak inspirován Ježíšovou přítomností a osvícen Jeho Slovem, řekne: »...ale na tvé slovo spustím sítě« (v.5). Je to odpověď víry, kterou jsme rovněž povoláni dát. Postoj disponibility žádá Pán ode všech svých učedníků, zejména od těch, kteří mají v církvi odpovědnost.  Petrova důvěřující poslušnost vede k zázračnému výsledku: »Když to udělali, zahrnuli velké množství ryb« (v.6)

Tento zázračný rybolov je znamením moci Ježíšova slova. Když se velkodušně dáme do Jeho služeb, učiní v nás veliké věci. Jedná tak s každým z nás; žádá, abychom Jej vzali na loďku svého života, abychom s Ním pluli a brázdili nové moře, které oplývá překvapeními. Jeho pozvání vyplout na otevřené moře lidstva naší doby, abychom byli svědky dobroty a milosrdenství, dává nový smysl našem životu, který je nezřídka ohrožován zploštěním. Někdy můžeme být zaskočeni a znejistěni povoláním, které nám adresuje božský Mistr, a být pokoušeni ho odmítnout kvůli svojí nepřiměřenosti. Také Petr po tomto neuvěřitelném rybolovu řekl Ježíšovi: »Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný« (v.8). Je to hezká modlitba: »Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný«. Říká to však na kolenou před Tím, ve kterém již poznal Pána. A Ježíš jej povzbuzuje slovy: »Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.« (v.10), protože Bůh, pokud mu důvěřujeme, nás vysvobozuje z našeho hříchu a otevírá před námi nový horizont: spolupráci na Jeho poslání.

Největší zázrak, který Ježíš pro Šimona a ostatní zklamané a znavené rybáře učinil, není ani tak síť plná ryb, jako spíše to, že jim pomohl, aby se nestali obětí zklamání a malomyslnosti tváří v tvář porážkám. Otevřel je, aby se stali hlasateli a svědky Jeho slova a Božího království. Odpověď učedníků byla pohotová a naprostá: »Přirazili s loďmi k zemi, nechali všeho a šli za  ním« (v.11).

Svatá Panno, která jsi vzorem pohotového přilnutí k Boží vůli, pomoz nám, ať vnímáme podmanivost Pánova povolání a jsme ochotni spolupracovat s Ním, abychom všude šířili Jeho slovo spásy.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.