Rádio Vaticana

Beatifikováno devět španělských seminaristů-mučedníků z let 1934-1937

9.3.2019

Španělsko. V Oviedu se konala beatifikace devíti mučedníků, kteří se stali „kořistí vražedného antikřesťanského revolučního běsnění“, jak se vyjádřil prefekt vatikánské Kongregace pro svatořečení, kardinál Angelo Becciu, v homilii při dnešní liturgii. Jde o seminaristy ve věku 18 – 24 let. Angel Cuartas Cristóbal a pět druhů (Mariano Suárez Fernández, Jesús Prieto López, César Gonzalo Zurro Fanjul, José Maria Fernández Martínez a Juan José Castañon) byli zavražděni v roce 1934. Ostatní tři (Manuel Olay Colunga, Sixto Alonso Hevia a Juan Luis Prado Garcia) pak za různých okolností v letech 1936 a 1937. Motivem jejich zavraždění – jak uvedl dále kardinál Becciu - byla „rozjitřená antikatolická nevraživost, jejímž cílem bylo eliminovat církev, zejména klérus. Pouhý fakt, že byli identifikováni jako studenti kněžského semináře, totiž stačil k rozpoutání vražedného násilí.“

Kardinál Becciu v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas přiblížil historicko-společenský kontext jejich mučednictví, ke kterému došlo v Asturském knížectví na severu Španělska. V roce 1934 se anarchistické levicové síly v zemi postavili proti přijaté španělské republikánské Ústavě a po několika letech se v roce 1936 rozpoutala tři roky trvající válka, v níž proti sobě stáli takzvaní nacionalisté a tazvaní republikáni.

„V tomto historickém kontextu vystupoval stále jasněji a silněji prvek antináboženský, ba antikatolický a proticírkevní. Právě v Asturii touto událostí začíná dlouhá řada španělských mučedníků. Celkem 6832 kněží, řeholníků, řeholnic a seminaristů zavražděných do roku 1936.“

Dnes beatifikovaní mučedníci z Ovieda byli zavražděni po té, co se rozhodli vrátit po prázdninách do semináře, třebaže již měli zprávy o tom, že jim ve městě hrozí nebezpečí. Zůstali však věrni svému povoláni a lásce ke Kristu a Jeho církvi.

„Je zřejmé, že se vše odehrávalo na pozadí protichůdných politických a sociálních názorů, ale zarážející je fakt, že pronásledovatelé církve byli nadšenci ateismu, tedy ideologie, která hlásala, že náboženství je opiem lidu, a podle níž se měl ateismus stát tváří moderního člověka.“

Ve Španělsku se tak rozpoutalo nelítostné pronásledování všech věřících – kněží i laiků, tedy nositelů jak služebného, tak všeobecného kněžství - z nichž bylo až dosud beatikováno přibližně 1300 osob, uvádí prefekt Kongregace pro svatořečení, který v závěru rozhovoru odpovídá na otázku: Čemu mohou dnes beatifikovaní seminaristé učit dnešního člověka?

„Spíše bych řekl muže, kteří jsou dnes ve službách církve, než dnešního člověka... Žijeme v obtížných časech, kdy jsou nám předhazovány negativní aspekty života církve. A tito mladí, kterým bylo 18 – 25 let zvolili věrnost Ježíši Kristu. Cítím se nepatrný - jako všichni - tváří v tvář této jejich rozhodnosti zůstat věrní Kristu a svému povolání. Je to pozvání adresované mně, všem kněžím a seminaristům, abychom svoje povolání ke kněžství brali vážně. A jestli se někdo z nás na to necítí, tak než aby budil pohoršení, abychom se odhodlali odejít dříve než bude příliš pozdě.“

Říká kardinál Becciu v souvislosti s dnešní beatifikací devíti španělských seminaristů z Ovieda, mučedníků antikatolického pronásledování ve Španělsku z třicátých let 20. století.

Milan Glaser