Láska je sebedarování

25.3.2019 

Promluva papeže před mariánskou modlitbou 25. března v Loretu

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Děkuji za vřelé přijetí!

Slova anděla Gabriela adresovaná Marii: »Buď zdráva, milostiplná« (Lk 1,28), znějí jedinečným způsobem v této svatyni, jež je privilegovaným místem pro rozjímání o tajemství Vtělení Božího Syna. Tady jsou totiž uchovávány zdi, které podle tradice pocházejí z Nazareta, kde svatá Panna řekla své „ano“ a stala se Ježíšovou matkou. Od chvíle, kdy takzvaný Mariin domek začal být na tomto vršku ctěn a milován, nepřestává Matka Boží zahrnovat duchovními dobry ty, kdo se sem s vírou a zbožností přicházejí modlit. Mezi ně se nyní řadím také já a děkuji Bohu, že mi to umožnil právě na slavnost Zvěstování.

Zdravím místní představitele a děkuji za přijetí a spolupráci. Zdravím mons. Fabio Dal Cin, který mne vaším jménem přivítal. Spolu s ním zdravím také další preláty, kněze, řeholní osoby a zvláště bratry kapucíny, jimž je svěřena péče o tuto významnou svatyni, jež je tak drahá italskému lidu. Dobří jsou tihle kapucíni! Stále ve zpovědnici, hned u vchodu jsou ve zpovědnici dva, tři či čtyři, ať zrána či na sklonku dne. Jim děkuji především za tuto drahocennou celodenní službu ve zpovědnicích. A zdravím vás všechny, obyvatele Loreta i poutníky.

Do této oázy ztišení a zbožnosti přicházejí mnozí – z Itálie a ze všech částí světa – načerpat sílu a naději. Myslím zejména na mládež, na rodiny a na nemocné.

Svatý domek je domkem mladých, protože odtud mladá, milostiplná Panna Maria nadále promlouvá k novým generacím a doprovází každého při hledání jeho vlastního povolání. Proto jsem tady chtěl podepsat apoštolskou exhortaci, která je plodem synody věnované mladým lidem. Nese název Christus vivit – Kristus žije. Událost Zvěstování vyjevuje dynamiku povolání ve třech momentech, které daly celé synodě vnitřní rámec: 1) naslouchání Slovu-Božímu plánu; 2) rozlišování a 3) rozhodování.

Prvním momentem je naslouchání, jež plyne z andělových slov: »Neboj se Maria, [...] Počneš a porodíš Syna a dáš mu jméno Ježíš« (vv.30-31). V povolání má iniciativu vždycky Bůh, který nás předchází a razí nám cestu. Povolání k víře, konsekventnímu křesťanskému životu či zvláštnímu zasvěcení je diskrétním, ale mocným zásahem Boha do života mladého člověka, aby jej obdaroval láskou. Je třeba připravenosti a ochoty k naslouchání a přijetí Božího hlasu, který nelze poznat v povyku či rozruchu. Boží plán ohledně našeho osobního i sociálního života není patrný, zůstaneme-li na povrchu, nýbrž sestoupíme-li do hloubky, kde působí morální a duchovní síly.

Druhý moment typický pro každé povolání je rozlišování, které vyjadřují Mariina slova: »Jak se to stane?« (v.34). Maria nepochybuje; její otázka nevyjadřuje nedostatek víry, nýbrž její touhu poznat Boží „překvapení“. Pozorně se snaží zachytit všechny požadavky Božího plánu ohledně svého života, poznat všechny odstíny tohoto plánu, aby mohla co nejodpovědněji a nejúplněji spolupracovat. To je postoj vlastní učedníkovi: každá lidská spolupráce na štědré Boží iniciativě musí čerpat z prohlubování vlastních schopností a vloh zároveň s vědomím, že vždycky obdarovává a působí Bůh. Rovněž chudoba a nepatrnost těch, které Pán povolává ke Svému následování cestou evangelia, se proměňuje v bohatství Pánova projevu a v síle Všemohoucího.

Rozhodnutí je třetí etapou, charakteristickou pro každé křesťanské povolání, a je vyjádřena Mariinou odpovědí andělovi: »Ať se mi stane podle tvého slova« (v.38). V přitakání Božímu plánu spásy, uskutečněného Vtělením, Maria odevzdává Bohu veškerý svůj život. Přisvědčuje plnou důvěrou a naprostou ochotou Boží vůli. Maria je vzorem pro každé povolání a inspirátorkou pastorace každého povolání. Mladí lidé, kteří hledají budounost nebo se na ni ptají, mohou v Marii objevit Tu, která jim pomůže rozpoznat plán, který s nimi má Bůh, i sílu přijmout jej za svůj.

Myslím, že Loreto, je privilegovaným místem, kam do Mariiny školy mohou přicházet mladí lidé hledat svoje povolání! Je to duchovní pól pastorační služby pro povolání. Proto je žádoucí rozšířit Centrum Jana Pavla II., které bude sloužit celé Itálii i na mezinárodní rovině v kontinuitě s indikacemi vzešlými ze synody. Místo, kde mladí a jejich vychovatelé budou cítit přijetí, doprovázení a pomoc v rozlišování. Proto také vroucně prosím bratry kapucíny, aby ještě více prodloužili otevírací dobu baziliky a Svatého domku do pozdního večera i do noci, jsou-li zde skupiny mladých, kteří sem přicházejí se modlit a rozlišovat svoje povolání. Svatyně Svatého domku v Loretě je také z důvodu svojí zeměpisné polohy ve středu Apeninského poloostrova vhodná k tomu, aby se pro církev v Itálii stala místem kontinuace světových setkání mládeže a rodin. Je totiž nezbytné, aby po nadšení z příprav a konání těchto setkání následovala také pastorační aktualizace, která nabídne bohatství jejich obsahu v prohloubení, modlitbě a sdílení.

Mariin domek je domem rodiny. V delikátní situaci dnešního světa nabývá rodina, založená na manželství muže a ženy, svého podstatného významu a poslání. Je nezbytné znovu objevit plán, který má Bůh s rodinou, aby vynikla její velikost a nenahraditelnost ve službách života a společnosti. V Nazaretském domku prožívala Maria rozmanitost rodinných vztahů jako dcera, snoubenka, manželka a matka. Proto zde každá rodina ve svých rozličných složkách nachází přijetí a inspiraci, jak prožívat vlastní identitu. Zkušenost domova u Panny Marie ukazuje, že rodina  a mladí nemohou v našich komunitách tvořit oddělené, nýbrž těsně spojené sektory pastorace, protože mladí jsou velmi často tím, co jim během jejich růstu dala rodina. Tato perspektiva umožňuje znovu  ujednotit pozornou pastoraci povolání, aby Ježíšova tvář vynikla v rozmanitých aspektech kněze, ženicha a pastýře.

Mariin domek je domem nemocných. Zde nacházejí přijetí ti, kdo strádají na těle i na duchu, a Matka přináší Pánovo slitování všem, od pokolení do pokolení. Nemoc zraňuje rodinu a nemocné musí přijmout rodina. Neupadněme prosím do skartační kultury, kterou šíří rozmanité ideologické kolonizace, které na nás dorážejí. Dům a rodina nejprve pečují o nemocného láskou, podporou, povzbuzením a vynaloženou starostí. Proto je chrám Svatého domku symbolem každého přívětivého domu a svatyní nemocných. Tady na ně na všechny, kdekoli na světě, vroucně myslím a pravím jim: jste středem Kristova díla, protože sdílíte každodenní kříž a nejkonkrétněji ho za Ním nesete. Vaše utrpení může být rozhodující ve spolupráci na příchodu Božího království.

Drazí bratři a sestry! Vám a všem, kteří máte vztah k této svatyni, svěřuje Bůh skrze Marii v této naší době poslání nést evangelium pokoje a života našim současníkům, často roztěkaným nebo pohrouženým do klimatu duchovní vyprahlosti. Je zapotřebí lidí prostých a moudrých, pokorných a odvážných, chudých a štědrých. Zkrátka lidí, kteří v Mariině škole bezvýhradně přijímají do svého života evangelium. Takto se bude z tohoto místa skrze svatost Božího lidu nadále šířit do Itálie, Evropy a celého světa svědectví o svatosti každého životního stavu, aby byla obnovena církev a oživena společnost kvasem Božího království.

Panna Maria ať nám všem, zejména mladým, pomáhá ubírat se cestou pokoje a bratrství založeného na přijetí a odpuštění, na úctě k druhému a lásce, která je sebedarováním. Naše Matka, zářivá hvězda radosti a jasu, ať daruje rodinám - svatyním lásky - požehnání a radost ze života. Maria, pramen veškeré útěchy, ať přinese pomoc a povzbuzení těm, kdo jsou zkoušeni.

S těmito úmysly se nyní společně pomodleme Anděl Páně.

 

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.