Tři známky fungující farnosti: modlitba, aktivní a pasivní charita

8.4.2019 

Řím. Papež František v neděli odpoledne zavítal do devatenácté farnosti své diecéze, která v západní části hlavního města (ve čtvrti Monteverde) sdružuje asi dvanáct tisíc věřících. Tamní kostel sv. Julia papeže byl vystavěn teprve v polovině padesátých let, ovšem před třemi lety se mu prohnula střecha natolik, že si objekt vyžádal stavební zásah a farní společenství se muselo scházet v provizorním stanu, umístěném v oratoři. Při nedělní návštěvě římský biskup posvětil opravený kostel a vedl obřad dedikace nového oltáře, do něhož byly vloženy ostatky sv. Jana Boska, sv. Markéty Alacoque a sv. Marie Goretti.

„Byla to těžká léta“, potvrdil farář o. Dario Frattini, který ve farnosti slouží třináct let. „Farní společenství nicméně zareagovalo statečně a naopak, kromě mnoha již existujících charitativních činností, aktivně přispělo ke sbírce na nový kostel tím, že po dva roky o Vánocích organizovalo živý betlém v centru Říma“, dodává. Právě setkání s figuranty živého betlému patřilo k nejdelším v rámci Františkovy pastorační návštěvy. Petrův nástupce ocenil, že se této iniciativy zúčastnilo více než čtyři sta farníků, od nejmenších po nejstarší. „Betlém je živé evangelium“, reagoval papež na jejich vyprávění a pozval je na návštěvu středoitalského Greccia, kde sv. František zrealizoval první živé jesličky, jimiž vybízel k následování Svaté rodiny a prostoty pastýřů:

„Něco vám řeknu takříkajíc v předpremiéře. Letos společně s Úřadem pro novou evangelizaci vyhlásíme den či týden betlémů, abychom lidi povzbudili ke stavění jesliček doma či na náměstích. To je zpráva, kterou se od zmíněného úřadu ještě dozvíte.“

Prozradil papež v římské farnosti sv. Julia, která se mu postupně představila ve všech svých věkových kategoriích. Františkovi vrstevníci – tedy senioři a nemocní farníci – přivítali Petrova nástupce oslavnou básní v římském dialektu. Papež se však jako pokaždé ihned snažil odpoutat pozornost od svojí osobnosti i petrovského úřadu:

„Nezapomínejte na Ježíše. Jistě – ať žije papež, ať žije Petr, ale především Ježíš, Ježíš! To vše ostatní bez Ježíše není k ničemu a nijak se nerozvíjí. Jak máme Ježíše hledat? On nás vidí, miluje nás, naslouchá nám. Mluvme jednoduše svými slovy a třeba si i postěžujme: Ale Pane, to už je příliš! Ano, vyslovme to, On to pochopí!“.

Nejmenší farníky zase zajímalo, zda František někdy osobně dal chudým lidem najíst. Stejně jako na otázku, jestli někdy silně pochyboval o víře, se jim dostalo kladné odpovědi:

„Měl jsem skutečně hodně pochybností, když se stalo nějaké přírodní neštěstí, ale také při některých událostech, které se mi v životě přihodily. Myslím, že jsem se těchto pochyb nezbavil sám od sebe, protože to nikdy nelze. Vždy se tu žádá společnost někoho, kdo ti pomůže v další cestě, a proto jsou důležitá přátelství a pospolitost. Prospěje, když své pochybnosti probereme s rodiči, přáteli, katechetou...a také je třeba mluvit o nich s Ježíšem. Někdo sice namítne, že mu Ježíš zkazil život a že se na něj zlobí. Ovšem i tento hněv je svým způsobem modlitbou, protože Ježíše těší, když v našem srdci vidí pravdu.“

Při nedělní návštěvě v římské farnosti nechybělo ani setkání s novomanželi, kterým papež zopakoval tři klíčová slova v manželském vztahu („mohu?“, „děkuji“, „promiň“) a zdůraznil důležitost každodenního smíření. Při závěrečné zastávce s dobrovolníky a klienty farní Charity papež František shrnul, čím se vyznačuje zdárně fungující farnost:

„Řekl bych, že jsou tu tři signály, které poukazují na dobrý chod farnosti. Prvním je modlitba – když se modlí celá farnost, lidé se přicházejí do kostela modlit a když se modlí také doma. Je třeba ověřit si, zda se modlíme či nikoli, protože modlitba proměňuje vše, aby se z farnosti nestal jakýsi „charitní supermarket“. Dále láska vyjadřovaná skutky, péče o bratry, sestry a rodiny v nouzi, ale také pozornost vůči skrytým potížím, které se mnohdy ze studu neprojevují, avšak existují a je jich hodně. Třetím signálem je pasivní charita. Co to znamená? Vzájemnou lásku a absenci kritiky. Klepy jsou velmi vážnou chorobou a farnosti, kde se pomlouvá, se nedaří dobře.“

Pastorační výjezd zakončila podvečerní mše svatá v renovovaném kostele sv. Julia, při které papež z časových důvodů nekázal, ale před níž ještě stačil vyzpovídat tři mladé lidi a jednu maminku.

 

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.