12.5.2019 

Maria Valtorta (1897-1961) ochrnula v roce 1934 po sérii chirurgických zákroků, vynucených atentátem, který na ní byl spáchán o 14 let dříve. Strávila na lůžku zbytek svého pozemského života, tedy 27 let. V roce 1943 měla první mystické prožitky, které jsou u zrodu desetisvazkového spisu nazvaného Epos o člověku-Bohu (Il Poema dell´uomo-Dio) a dalších textů.

Byl jsem univerzitní student těsně po konverzi, která byla pro ty, kdo mne znali, dosti překvapivá, když se mi dostal do rukou zmíněný spis. Moje nevědomost stran katolictví byla naprostá, a proto jsem knihkupecký tip na tuto knihu akceptoval (v té době neexistoval internet a formace neofyty byla vázána na tiskoviny). Šlo o desetisvazkové dílo velkého formátu, ale strhující. Začal jsem číst a nemohl přestat. Není to nic jiného než jakési „zfilmované“ evangelium. Mystička Maria Valtorta, která zemřela v roce 1961, „viděla“ život Ježíše, jeho Matky a sepsala jej. Dnes nese toto dílo název Evangelium, jak mi bylo zjeveno (L´Evangelo come mi e stato rivelato), bylo přeloženo do třiceti jazyků a je v oběhu už několik desetiletí.

Předseda Nadace Marie Valtorty, don Ernesto Zucchini, vydává letos v červnu knihu Il Cileo in una stanza (Fede&Cultura, stran 310), která přibližuje životní osudy této ženy, a dílo, jemuž zasvětila svůj život.  

Maria Valtorta se narodila roku 1897 v Casertě lombardským rodičům. Otec byl vojenský důstojník, který býval často služebně překládán z místa na místo. Ona studovala na nejlepších školách v Miláně a nakonec se usadila ve Viareggio, odkud se již nehnula. Jediná dcera, pohledná, velice nadaná a vzdělaná. Její náročná matka jí nedopřála uskutečnit sen lásky s jedním, ani s druhým nápadníkem. Pravým křížem jejího života totiž nebylo ochrnutí, které ji onoho tragického dne navždy připoutalo k posteli, nýbrž její panovačná matka, která činila nesnesitelným život svému manželovi i dceři. V té době nebylo nic výjimečného, když se poslední dcera z rodiny nesměla vdát, aby se později mohla starat o rodiče. Valtorta však byla dcerou jedinou, a věci se pro ni bohužel nevyvíjely, jak doufala.

Jednoho dne roku 1920, když byla Maria se svojí přítelkyní na procházce, jakýsi fanatický komunista, volající „smrt buržoazii“, zasadil několik ran železnou tyčí do zad prvnímu, kdo se namanul, a tím byla Maria Valtorta. Následovala kalvárie několika operací, která vyvrcholila v roce 1934 jejím definitivním ochrnutím od pasu dolů. Říká se, že Bůh dopouští zlo, aby z něj vytěžil větší dobro. V jejím případě to byla nadpřirozená vidění a sdělení, která se začala objevovat v roce  1943.

Dramatizované podání Kristova života mělo precedenty u dvou jiných vizionářek: ctih. Marie de Agreda (1602-1665) a bl. Anny Kateřiny Emerichové (1774-1834). Dílo španělské vizionářky se nám sice zachovalo, ale jen přepsané zpaměti poté, co autorka jeho první verzi spálila z poslušnosti k nepřípadnému pokynu svého duchovního vůdce. Vidění německé mystičky sepsal vytříbeným jazykem básník Clemens Brentano, protože Emmerichová mluvila pouze ve svém dialektu. Jediné dílo v „přímém přenosu“ je právě od Marie Valtorty, která vlastní rukou psala to, co viděla a slyšela. A potom nechala vytisknout. „Stránek, které popsala Maria Valtorta, je celkem 13 193, z nichž 11 tisíc podává veřejný život Ježíše Krista; jednolitým rukopisem na formátu školních sešitů bez jakýchkoli dodatečných oprav.“

Následovala dlouhá peripetie k církevnímu schválení. Tehdejší nakladatel se domníval, že dělá dobrou věc, když svěřil předmluvu jisté známé osobnosti, která se však zabývala spiritismem. To ovšem nebylo přijatelné pro církev, ani pro vizionářku, která v tom cítila zápach síry. Záležitost se táhla až do roku 1959, kdy tehdejší Svaté Oficium dílo Valtorty zavrhlo, třebaže jej Pius XII. četl, a pokud známo, také ocenil. Stojí za zmínku, že téhož roku byl dán na index také Deníček sestry Faustyny Kowalské, která musela čekat až na Jana Pavla II., jenž uznal autenticitu této vizionářky a kanonizoval ji. Na druhé straně je třeba vědět, že Svaté Oficium ve stejné době posuzovalo 295 „vizionářů“, z nichž každý měl za sebou houf svých příznivců. Pokud jde o dílo Valtorty, myslím, že v očekávání lepších časů bude dobré držet se rady Pia XII., který podotkl: „Publikujte jej tak, jak je, čtenář pochopí.“

Z internetového portálu La Nuova Bussola Quotidiana 29.4. 2019

přeložil Milan Glaser

Dodejme, že do češtiny bylo její dílo přeloženo pouze částečně výborem jejích textů o Magdaléně. Na internetu jsou dostupné výběry z jejího hlavního díla nazvané Život Pána Ježíše a Život Panny Marie.

Rino Cammilleri

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.