Kardinál Marx k prognóze o německé církvi: Je to výzva k misii

22.5.2019 

Berlín. Katolická a evangelická církev Německa vůbec poprvé zadaly vypracování studie, která v dlouhodobé perspektivě čtyř příštích desetiletí vyhodnotila jejich demografickou, a tím i ekonomickou proměnu. Středisko mezigeneračních interakcí při freiburské univerzitě Alberta Ludvíka došlo k závěru, že do roku 2060 poklesne počet německých křesťanů na polovinu a citelně snížené příjmy z církevní daně tak mohou ohrozit hospodaření dvaceti zemských luteránských církví a sedmadvaceti katolických diecézí.

„Předložené údaje nás nesmí skličovat, nepropadáme kvůli nim panice. Jisté je, že podle nich nasměrujeme svou práci“, reagoval na zprávu, zveřejněnou počátkem května, předseda německého episkopátu, kard. Reinhard Marx. „Církve chtějí využít studii k tomu, aby se v dlouhodobé perspektivě připravily na změny, které přijdou, a to již dnes, kdy pracují v dobré hospodářské situaci“, vysvětlil předseda Rady evangelické církve Německa, biskup Heinrich Bedford-Strohm. Podle kardinála Marxe nicméně „zůstává hlavním úkolem církve předávání evangelia, a to i za změněných okolností. Studie nás tedy volá k misii.“

Zpráva freiburské univerzity dokumentuje sociální trend, který se projevil už před lety. Podle představitelů obou církví na něm pravděpodobně nelze nic změnit, ovšem zásadní bude podporovat ony křesťany, kteří se vydali cestou služby a víry nikoli ze společenské konvence, nýbrž ze svobodného přesvědčení. Miliony těchto lidí jsou nejlepšími posly zítřejší církve, soudí evangelický biskup. Kardinál Marx navíc apeluje na zodpovědné střednědobé a dlouhodobé plánování v církevním hospodaření vzhledem k příchozím generacím a množství pastoračních projektů.

Podle statistických údajů, zveřejněných ve studii (vztahujících se k roku 2017), náleží ke katolické a evangelické církvi v Německu necelých čtyřicet pět (44,8) milionů lidí (23,3 katolíků a 21,5 evangelíků). Výhled do roku 2035 předpokládá zhruba pětimilionový úbytek katolíků i protestantů (na 18,6, resp. 16,2 milionu), aby se pak jejich počet v roce 2060 ustálil na téměř třiadvaceti (22,7) milionech (12,2 milionu katolíků, 10,5 milionu evangelíků). Jedná se o celkovou ztrátu 49 procent věřících z obou církví (u katolíků 48 procent), ačkoli křesťané nadále zůstanou největším náboženským společenstvím v Německu.

Statistika byla vypracována na základě údajů o křtech, výstupech a vstupech z/do církví za posledních pět let a přihlížela rovněž k demografickému vývoji v Německu. Předpovídá, že počet křesťanů se sníží výrazněji v severních, západních a východních spolkových zemích, zatímco jižní území Německa nebudou tolik dotčena. V roce 2060 převýší počet zemřelých německých katolíků a evangelíků počet narozených dětí i příchozích imigrantů. K této skutečnosti se pojí fakt, že nikoli všechny děti katolických či evangelických rodičů bývají pokřtěny – dochází k tomu pouze v 77 procentech případů, a že církve zaznamenávají mnohem více formálních výstupů než vstupů. Kupříkladu katolická církev v roce 2017 ztratila 167 504 věřících a získala jich méně než 10 tisíc. Tato trojice interních faktorů (postoj ke křtům, výstupy a vstupy z/do církve) by mohly ještě více ovlivnit úbytek křesťanů v Německu, a to až o dalších 28 procent, udává prognostická zpráva.

Co se týče ekonomických zdrojů, studie počítá pouze s nepatrným snížením církevních příjmů – ze současných necelých třinácti (12,8) na 12 miliard euro v roce 2060. Pokud se ovšem započte inflace a další zvyšující se náklady, křesťanské církve v Německu by za čtyři desetiletí potřebovaly více než dvojnásobek (25 miliard euro), aby udržely pastorační činnost na dnešní úrovni.

„V podstatě jsme tyto závěry očekávali“, komentuje výsledky své práce vedoucí výzkumného týmu, prof. Dr. Bernd Raffelhüschen. „Nový je nicméně poznatek, že pokles věřících souvisí méně než z poloviny s demografickými změnami. Větší vliv zde mají výstupy z církve a úbytek křtů“, dodává. Církve by se podle jeho mínění měly soustředit na hledání souvislostí, které ještě mohou ovlivnit. S ohledem na ubývající finanční příjmy si jejich hospodaření vyžádá přestavbu, kterou by měly provést v příštích dvou desetiletích, kdy na to ještě budou mít patřičné zdroje“, doporučuje vědecký pracovník z freiburské univerzity.

 

 

 

 

 

 

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.