Zemřel kardinál Achille Silvestrini

29.8.2019 

Vatikán. Ve věku 95 let zemřel v Římě kardinál Achille Silvestrini. Tento významný exponent vatikánské diplomacie a emeritní prefekt Kongregace pro východní církve byl hlavním spolupracovníkem kardinála Casaroliho v jeho Ostpolitik, kterou chápal jako možnost obnovy přetržených kontaktů se státy za železnou oponou. Kardinál Silvestrini působil také až do konce svých dní jako duchovní vůdce komunity „Villa Nazareth“, poskytující zázemí nadaným studentům, kterou prošel také italský premiér Giuseppe Conte.

Papež František zaslal příbuzným zesnulého soustrastný telegram, kde píše: „Přijal jsem zprávu o úmrtí kardinála Achille Silvestriniho a toužím projevit soustrast jeho příbuzným, těm, kdo jej znali a ctili, jakož i diecéznímu společenství Faenza-Modigliana, které jej počítá mezi své nejproslulejší syny. S vděčností vzpomínám na spolupráci, poskytovanou tolik desetiletí Svatému stolci ve službách sedmi papežům, nejprve na státním sekretariátu, potom jako prefekt Nejvyššího tribunálu apoštolské signatury a nakonec jako prefekt Kongregace pro východní církve. Zanechává po sobě odkaz života stráveného v přilnutí ke svému povolání jako kněz pozorný k potřebám druhých, schopný a tvárný diplomat a pastýř věrný evangeliu a církvi. V zádušní modlitbě prosím Pána, aby jej přijal do věčné radosti a pokoje, a všem, kdo sdílejí bolest nad jeho odchodem, uděluji vroucí apoštolské požehnání,“ stojí v papežově soustrastném telegramu.

Achille Silvestrini se narodil 25. října 1923 v  městečku Brisighella v ravennské provincii. Teologii vystudoval v diecézním semináři ve Faenze a v roce 1946 byl vysvěcen na kněze. Na filosofické fakultě boloňské univerzity absolvoval rovněž obor klasických jazyků, následně na Papežské lateránské univerzitě získal titul obojího práva a sledoval kurzy na Papežské církevní akademii, školící budoucí vatikánské diplomaty (od 1952).

Od roku 1953 působil v diplomatických službách Svatého stolce. V rámci sekce státního sekretaritátu pro mimořádné církevní záležitosti měl v referátu Vietnam, Čínu, Indonésii a celý asijský jihovýchod. V letech 1958-69 patřil k blízkým spolupracovníkům státních sekretářů Domenica Tardiniho a Amleta Giovanniho Cicognaniho. Po reorganizaci římské kurie se stal členem Rady pro veřejné církevní záležitosti (nový název Sekretariátu pro mimořádné církevní záležitosti), kde se zabýval mezinárodními otázkami jako je mír ve světě, odzbrojení a lidská práva. V roce 1971 doprovázel Agostina Casaroliho na návštěvě v Moskvě, kde se Svatý stolec připojil k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V roce 1972 byl jedním z delegátů pro přípravu  helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, které se posléze také účastnil ve všech jejích fázích v Helsinkách a v Ženevě.

V červenci roku 1973 byl jmenován podsekretářem Rady pro veřejné církevní záležitosti. Spolu s povýšením na jejího sekretáře o šest let později (4. května 1979), přišla také arcibiskupská nominace a biskupské svěcení z rukou Jana Pavla II. Arcibiskup Silvestrini pak stál v čele delegace Svatého stolce při pracích na revizi Lateránského konkordátu, které vyústily v podpis smlouvy s italským státem 18. února 1984.  Zúčastnil se setkání za bezpečnost a spolupráci v Evropě v Madridu (1980-1983), v Buenos Aires se podílel na řešení Falklandské krize (1982), stál v čele vatikánské delegace na stockholmské Konferenci o odzbrojení v Evropě (1984), na Maltě vyjednával dohodu o církevních školách (1985), v letech 1983 a 1987 připravoval papežské cesty do tehdy ještě komunistického Polska.

Kardinálem jmenoval Achilla Silvestriniho papež Jan Pavel II. na konzistoři 28. června 1988. Záhy nato přišla nominace prefektem Nejvyššího tribunálu apoštolské signatury. Po třech letech, v roce 1991, stanul v čele Kongregace pro východní církve, kterou vedl do roku 2000. Pastorační činnosti se věnoval v rámci akademické instituce pro talentované studenty tzv. Villa Nazareth, založené již v roce 1945 kardinálem Tardinim. V komunitě vzniklé v roce 1986 a ve správní radě Nadace sv. rodiny z Nazareta setrval jako čestný předseda až do své smrti.

Kardinálský sbor nyní čítá 215 členů, z nichž 118 má hlasovací právo na případném konkláve.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.