Rádio Vaticana

Setkání s Bohem nás nezdržuje, nýbrž osvobozuje

6.1.2020

Drazí bratři a sestry, dobrý den

Dnes je slavnost Zjevení Páně, připomínající mudrce, jdoucí za hvězdou, kteří přišli do Betléma od východu, aby navštívili novorozeného Mesiáše. Evangelista Matouš na závěr vyprávění poznamenává, že mudrci »ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou« (Mt 2,12).

Tito moudří muži, pocházející ze vzdálených krajin, po dlouhém a namáhavém hledání a daleké cestě nalezli toho, kterého chtěli poznat. A když konečně dosáhnou cíle, odcházejí téměř vzápětí zpět. Učinili vše, co si předsevzali, poklekli před Dítětem a Jeho matkou, poklonili se, předložili svoje dary, ale příliš se nezdržují. Bez otálení se vydávají na zpáteční cestu do svojí země. Setkání s Dítětem je však změnilo.

Setkání s Ježíšem mudrce nezdrží, ba dokonce jim dává nový podnět k návratu do svojí země, aby se podělili o to, co viděli, a o radost, kterou prožili. V tomto postoji je patrný důkaz určitého stylu a způsobu, jakým se v dějinách zjevuje Bůh. Setkání s Bohem nás nezdržuje, nýbrž osvobozuje; nevězní, nýbrž posílá na cestu a vrací nás na místa v našem běžném životě. Místa jsou stejná, ale my - po setkání s Ježíšem - nejsme těmi, co předtím. Setkání s Ježíšem nás mění a přetváří. Evangelista Matouš zdůrazňuje, že se mudrci vydali domů »jinou cestu« (v.12). Pokyn andělů je přiměje změnit cestu, aby nenarazili na Heroda a neupadli do jeho mocenských pletich.

Každá zkušenost setkání s Ježíšem nás vede, abychom se ubírali jinými cestami než dosud, protože od Něho pochází síla dobra, která občerstvuje srdce a odrazuje od zla. Existuje moudrá dynamika mezi kontinuitou a novostí. Návrat vede domů, ale »jinou cestou«. Plyne odtud, že jsme to my, kdo se máme měnit a přetvořit způsob svého života, byť ve stejném prostředí, uzpůsobit kritéria úsudků o skutečnosti, jež nás obklopuje. Je to rozdíl mezi pravým Bohem a zrádnými idoly, jakými jsou peníze, moc, úspěch; mezi Bohem a těmi, kdo slibují, že tyto idoly opatří: mágy, kartářkami, věštci... Rozdíl je v tom, že idoly nás k sobě poutají, činí závislými na nich, a my se zmocňujeme jich. Pravý Bůh nás nezdržuje, ani se nenechá zdržet od nás; otevírá nám cesty novosti a svobody, protože je Otcem, který je vždy s námi, aby nám umožňoval růst. Setkáš-li se duchovně s Ježíšem, pamatuj, že se máš vrátit na svoje místo, ale jinou cestou, v jiném stylu. Je to Duch svatý, kterého nám Ježíš dává a jímž přetváří naše srdce.

Prosme Pannu Marii, ať se staneme Kristovými svědky tam, kde jsme, svým novým životem, proměněným Jeho láskou.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV