Pravý mír se zasévá v srdci, kázal papež František

9.1.2020 

Vatikán. V dnešní ranní homilii se papež František zamýšlel nad prvním čtením (1 Jan 4,11-18), ve kterém apoštol Jan naznačuje cestu, jíž se dospívá k pokoji. Je třeba zůstávat v Pánu, za vzájemné lásky, patrné z maličkostí. Mír ve světě se utváří počínaje mírem v lidských srdcích, řekl papež.

„Nemůžeme být křesťany, pokud rozséváme válku v rodině, bydlišti, na pracovišti. Kéž nám Pán dává Svatého ducha, abychom v Něm spočinuli, a naučí nás milovat – jednoduše, aniž bychom rozpoutávali války vůči druhým“, zněla papežova prosba. František připomenul vstupní modlitbu  z italského liturgického textu, která vzývá Boha, aby všem národům udělil mír, a vyslovil se k nynějšímu dění:

„Když mluvíme o míru, přichází nám na mysl války ve světě; toužíme, aby ustaly a zavládl mír. Vždy nám vytane tento obraz – mír, a nikoli války – ovšem neustále za našimi hranicemi, v oné zemi, za oné situace...Také v těchto dnech, kdy se rozhořela mnohá válečná ohniska, zabíháme myslí k nim, když mluvíme o míru a modlíme se k Pánu za mír. To je dobré, máme se modlit za mír ve světě, ustavičně mít před očima tento Boží dar, kterým je mír, a prosit za něj pro všechny lidi.“

Římský biskup zároveň vyzval, abychom se ptali, jak to vypadá s mírem u nás doma, zda je naše srdce pokojné či úzkostlivé, vede-li ustavičnou válku nebo se napíná po majetku, vládě, sebeprosazení. Mír mezi národy či v nějaké zemi se zasévá v lidském srdci, podotkl František, poněvadž pokud nemáme v srdci pokoj, jak bychom chtěli dospět k míru v celém světě? Přesto však, poznamenal, takto běžně neuvažujeme. Apoštol Jan nás vede cestou k vnitřnímu pokoji, k přebývání v Bohu.

„Kde je Pán, tam je pokoj. On je tvůrcem pokoje. Duch svatý, jehož posílá, vnáší pokoj do našeho nitra. Jestliže zůstáváme v Pánu, v našem srdci vládne pokoj, a pokud nesetrváme v Pánu, protože sklouzneme do hříchu či chybujeme, Duch svatý nám dává tento omyl nebo poklesek rozpoznat. Zůstávat v Bohu. Jak se to děje? Když se milujeme navzájem, říká apoštol. V tom spočívá jádro a tajemství pokoje.“

Papež pak popisoval pravou lásku, která se liší od lásky v televizních seriálech. Podněcuje nás, abychom o druhých mluvili jen dobře, a pokud to nelze, byli raději zticha a nepomlouvali je. Klepy a drby o druhých lidech totiž vyvolávají války. Pravá láska se naopak projevuje v maličkostech. Jestliže v našem srdci panuje válka, bude se též válčit v rodině, v našem bydlišti a na pracovišti. Žárlivost, závist a pomluvy podněcují vzájemné války, pustoší a špiní. František vybídl, abychom se zamysleli nad tím, kolikrát mluvíme v duchu pokoje a kolikrát vedeme válečné řeči. Kolikrát jsme schopni uznat, že každý má své hříchy, hledět si svých nedostatků a držet jazyk za zuby?

„V rodině, bydlišti a na pracovišti běžně jednáme jako ve válce – ničíme a špiníme druhé lidi. To však není láska a pokoj, o který jsme prosili v modlibě. Takové jednání nepochází z Ducha, ale nevyhýbá se nikomu z nás, ať už je to laik nebo laička, kněz, řeholnice, biskup, papež. Naší bezprostřední reakcí je odsouzení druhého člověka. Ďábel nás takto pokouší, abychom vedli válku.“

Když se ďáblu podaří rozpoutat válku, když založí oheň, mne si ruce spokojeností, protože už nemá žádnou práci. Vystačíme si totiž sami, abychom zničili nejprve sami sebe a pak ostatní, protože vytěsníme lásku, pokračoval římský biskup. Jsme závislí na očerňování druhých lidí, a to je ďáblova setba. Prosme tedy Ducha svatého za stálý mír a snažme se zůstávat v Pánu, zakončil papež František dnešní ranní homilii v Domě svaté Marty.

 

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.