Vytrvat ve službě

7.4.2020 

Vatikán. „Všichni jsme povoláni sloužit, nikoli zužitkovávat svoje postavení v církvi,“ kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Bohoslužbu uvedl jako obvykle intencí, v níž tentokrát vybídnul účastníky jejího přímého přenosu k modlitbě za všechny lidi, kteří byli nespravedlivě odsouzeni.

V těchto postních dnech jsme sledovali perzekuci, kterou podstoupil Ježíš, i zavilost učitelů Zákona, kteří Jej podjatě odsoudili, ačkoli byl nevinný. Chtěl bych se dnes modlit za všechny lidi, kteří trpí nespravedlivým a podjatým rozsudkem.“

V homilii papež komentoval obě čtení. Proroka Izaiáše (49,1-6) o vyvolení Hospodinova Služebníka a Janovo evangelium (Jan 13, 21-33.36-38), kde Ježíš během Poslední večeře  předpovídá Jidášovu zradu.

Izaiášovo proroctví, které jsme vyslechli, je proroctvím o Mesiáši, o Vykupiteli, ale také proroctvím o lidu Izraele, o Božím lidu. Můžeme říci, že to je proroctví o každém z nás. V podstatě zdůrazňuje, že Pán svého Služebníka vyvolil od matčina lůna čili před narozením. Boží lid byl vyvolen před zrozením, a také každý z nás. Nikdo z nás se neocitl na světě náhodou. Každý má svůj úděl, svobodný úděl, který je údělem Božího vyvolení. Narodil jsem se s údělem Božího dítěte, Božího služebníka, a s posláním sloužit, stavět a budovat. A to od matčina lůna.

Jahveho Služebník Ježíš sloužil až do smrti. Vypadalo to jako porážka, ale byl to způsob Jeho služby. Bylo tak zdůrazněno, jak máme sloužit ve svém životě. Sloužit znamená dávat se druhým. Sloužit pro každého z nás znamená nenárokovat si nic, co by nebylo službou. Služba je sláva, a Kristova sláva spočívá v tom, že sloužil až do zdeptání sebe sama, až do smrti, smrti na kříži (srov. Flp 2,8). Ježíš je Služebník Izraele. Boží lid je služebník, ale pokud se Boží lid vzdává tohoto služebného postoje, stává se odpadlým lidem, vzdaluje se povolání, které dostal od Boha. Pokud se kdokoli z nás vzdalí svému povolání sloužit, vzdaluje se Boží lásce. A buduje svůj život na jiných láskách, často idolatrických.

Pán nás vyvolil od matčina lůna. V životě existují pády. Každý z nás je hříšník a může upadnout a padl. Pouze Madona a Ježíš ne, všichni ostatní jsme padli, jsme hříšníci. Záleží však na postoji, který zaujímám vůči Bohu, jenž mne vyvolil a pomazal na služebníka. Je to postoj hříšníka, který umí prosit o odpuštění jako Petr, jenž přísahal: „nikdy tě nezapřu“, ale potom, když zakokrhá kohout, pláče, lituje (srov. Mt 26,75). Taková je cesta služebníka. Uklouzne, padne a prosí o  odpuštění.

Jakmile však služebník neumí pochopit, že padl, je natolik uchvácen vášní, že upadne do idolatrie, otevírá srdce satanovi a odchází do noci, jak se to stalo Jidášovi (srov. Mt 27,3-10, Jan 13,30).

Přemýšlejme dnes o Ježíši, věrném Služebníkovi ve službě. Jeho povoláním je sloužit až do smrti, do smrti kříže (srov. Flp 2,5-11). Přemýšlejme o sobě. Každý jsme součástí Božího lidu. Jsme služebníci, jsme povoláni sloužit, nikoli zužitkovávat svoje postavení v církvi. Sloužit, vždycky být ve službě.

Prosme o milost vytrvat ve službě, a třebaže uklouzneme a upadneme, aby se nám dostalo alespoň milosti plakat, jako plakal Petr.

Končil papež svoje kázání v kapli Domu sv. Marty. Bohoslužbu zakončila adorace vystavené Svátosti oltářní a chvíle ztišení k duchovnímu přijímání pro věřící, sledující její přímý přenos.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.