Rádio Vaticana

Instrukce Kongregace pro klérus o pastorální konverzi farnosti

20.7.2020

Vatikán. Kongregace pro klérus dnes vydala instrukci nazvanou „Pastorální konverze farního společenství ve službách evangelizačního poslání církve“. Jak uvádí vatikánské tiskové středisko, „dokument pojednává o pastorační službě a účasti na ní, jakož také o různých kněžských a laických službách ve znamení větší spoluzodpovědnosti všech pokřtěných. V textu se jednoduchými slovy připomíná, že »v církvi je místo pro všechny a všichni mohou najít svoje místo« v jediné Boží rodině při respektu k poslání každého jednotlivce. Kongregace pro klérus na podnět nemála biskupů zaznamenala potřebu vypracovat kanonicko-pastorální nástroj týkající se různých - již probíhajících nebo chystaných - reformních projektů farních společenství a diecézních restrukturací v souvislosti s tématem vytváření pastoračních celků a zón. Dokument má za cíl posloužit některým pastorálním rozhodnutím, která pastýři již přijali a Boží lid »zakouší«, aby je pomohl zhodnotit a uvést do souladu místní právo s tím všeobecným. Zdůrazňuje roli faráře jakožto »vlastního pastýře« farního společenství, ale doceňuje také pastorační služby jáhnů, zasvěcených osob i laiků, povolaných k aktivní účasti podle svých povolání a služeb v jediném poslání církve hlásat evangelium,“ končí sdělení vatikánského tiskového střediska. Nový dokument, nesoucí datum slavnosti sv. Petra a Pavla (29.6.) a podpis prefekta, kardinála Benjamina Stelly, představuje také článek v dnešním vydání vatikánského deníku L´Osservatore Romano:

„»Nový Izrael, který v tomto čase jde a hledá své budoucí, trvalé město (srov. Žid 13,14), je nazýván Kristovou církví« (Lumen gentium, 9). Ta je lidem, který utvořil Bůh, aby ho »vpravdě uznával a svatě mu sloužil« (LG, 9)“ – začíná zmíněný článek citací z konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi a pokračuje: „Tento lid žije v dějinách a v čase a podílí se na jediném spásonosném poslání, které dostal od Krista skrze své členy, kteří rozmanitě odpovídají na Boží povolání a pro dobro všech přijímají v církvi služby, pověření či závazky. Boží lid je tedy tím, kdo šíří evangelium, každý podle svého povolání a konkrétních možností na základě příslušné odpovědnosti. Tato teologická zřejmost se odráží v definici, kterou podává Kodex kanonického práva: „Farnost je určité, natrvalo zřízené společenství křesťanů v místní církvi, svěřené pod vedením diecézního biskupa do pastorační péče faráři, jako jejímu vlastnímu pastýři“ (CIC, can. 515,§1).“ Deník L´Osservatore Romano zmiňuje v souvislosti s novou instrukcí dva dřívější dokumenty: „interdikasteriální „Instrukce k některým otázkám ohledně možnosti laiků podílet se na službách vykonávaných kněžími“ (15.srpna 1997) a instrukci Kongregace pro klérus „Kněz, pastýř a vůdce farního společenství“ (4. srpna 2002). Dnes zveřejněná instrukce se pokouší podat vhodnou syntézu nynějšího církevního kontextu, upozornit na všechny služby uvnitř farního společenství a poukázat na specifičnost každé z nich v rámci jediného poslání církve hlásat evangelium. Dokument se snaží uchránit církev před některými možnými úchylkami, jako je „klerikalizace“ laiků nebo „laicizace“ kleriků, popřípadě před tendencí činit ze stálých jáhnů „poloviční kněze“ nebo „nadlaiky“. Stejně jako zmíněné předchozí dokumenty neobsahuje ani ten nynější žádné legislativní novinky, nýbrž pouze „vykládá ustanovení zákona a dává pokyny pro jeho provádění“ (CIC, can. 34, §1)“ - končí článek vatikánského deníku L´Osservatore Romano, představující novou instrukci Kongregace pro klérus o pastorální konverzi farního společenství ve službách evangelizačního poslání církve.

Milan Glaser