Rádio Vaticana

Benedikt XVI. na závěr měsíce máje

1.6.2005

Vatikánské zahrady, Lurdská Jeskyně, 21:30hod.

Drazí bratři a sestry,
s velkou radostí se k vám připojuji na závěr tohoto setkání v modlitbě, organizované vikariátem města Vatikánu. Těší mě, když vidím, jak mnoho vás přišlo do Vatikánských zahrad zakončit měsíc máj. Zvláště že je mezi vámi tolik lidí, kteří žijí a pracují ve Vatikánu a jejich rodiny. Srdečně zdravím zvláště pány kardinály a biskupy, počínaje mons. Angelem Comastrim, který vedl toto setkání v modlitbě. Dále pak zdravím přítomné kněze, řeholníky a řeholnice s myšlenkou na kontemplativní sestry kláštera Mater Ecclesiae, které jsou s námi duchovně spojeny.
Drazí přátelé, došli jste až nahoru k lurdské jeskyni a modlili jste se přitom svatý růženec, jakobyste odpovídali na výzvy Panny pozvednout ducha k nebi. Madona nás doprovází svou přímluvou každý den. V zvláštním Roce eucharistie, který prožíváme, nám P. Maria pomáhá stále více objevovat velkou svátost eucharistie. Milovaný papež Jan Pavel II. nám ji v poslední encyklice představil jako ?eucharistickou ženu? v celém jejím životě (srov. č. 53). ?Eucharistická žena? až do dna, počínaje jejím vnitřním postojem: od Zvěstování, když se sama nabídla pro Vtělení Božího Slova, až po kříž a po zmrtvýchvstání; ?eucharistická žena? v době seslání Ducha svatého, když přijala svátost onoho Těla, které počala a nosila ve svém lůně.
Zvláště dnes se spolu s liturgií zastavujeme, abychom rozjímali tajemství Navštívení P. Marie u sv. Alžběty. Nazaretská Panna spěchá ke staré sestřenici Alžbětě, o níž všichni tvrdili, že je neplodná, a která naopak byla už v šestém měsíci těhotenství darovaného Bohem (srov. Lk 1,36), sama nese ve svém lůně právě počatého Ježíše. Je to mladá dívka, ale nemá strach, protože Bůh je s ní a v ní. V jistém slova smyslu můžeme říci, že tato cesta byla ? a rád to zdůrazňuji v tomto eucharistickém roce ? první ?eucharistické procesí? dějin. Živý svatostánek Boha, který se stal tělem, Maria je Archa úmluvy, v níž Pán navštívil a vykoupil svůj lid. Ježíšova přítomnost je vrchovatě plná Ducha svatého. Když vstoupí do Alžbětina domu, její pozdrav přetéká milostí: Jan se pohne v lůně matky, jakoby zaznamenal příchod Toho, jehož bude v budoucnosti hlásat Izraeli. Jásají děti, jásají matky. Toto setkání je zalito radostí Ducha a nachází svůj výraz v hymnu Magnificat.
A není snad také toto radost církve, která neustále přijímá Krista ve svaté eucharistii a nese ho světu se svědectvím, účinné lásky, proniknuté vírou a nadějí? Ano, přijímat Ježíše a nést ho druhým to je pravá radost křesťana! Drazí bratři a sestry, následujme a napodobujme P. Marii, hluboce eucharistickou duši a celý náš život se stane jediným Magnificat (srov. Ecclesia in Eucharistia, 58). Právě o tuto milost prosíme dnes večer Nejsvětější Pannu na závěr měsíce máje. Vám všem uděluji své apoštolské požehnání.

Překlad: Josef Koláček

Česká sekce RV