Rádio Vaticana

Kristus je Spasitelem celého člověka, duše i těla

24.6.2005

Laický charakter státu nevylučuje etické odkazy, které mají svůj základ v náboženství. Benedikt XVI. to připomněl během návštěvy v sídle italského prezidenta. Na oficiální návštěvu do Kvirinálského paláce Papež přijel otevřeným automobilem. Na Svatopetrském náměstí, kudy probíhá italsko-vatikánský hranice ho přivítal ministr zahraničí Gianfranco Fini, na Benátském náměstí pak římský starosta Walter Veltroni. Na nádvoří Kvirinálského paláce, který byl až do konce církevního státu v roce 1870 papežskou rezidencí, očekával Svatého otce prezident Carlo Azeglio Ciampi. Součástí návštěvy byla prohlídka paláce a soukromý rozhovor s prezidentem. Veřejné části se účastnili nejvyšší představitelé italského státu, včetně premiéra Berlusconiho a předsedů obou komor italského parlamentu, nechyběli ani emeritní italští prezidenti.

?Hlásání evangelia obyvatelům Říma a Itálie, k němuž jsem povolán v jednotě s italskými biskupy, je nejen službou růstu italského národa ve víře a v křesťanském životě. Pomáhá také jeho rozvoji na cestách svornosti a pokoje. Kristus je Spasitelem celého člověka, jeho duše i těla, jeho duchovního a věčného osudu i jeho časného, pozemského života. Právě proto tam, kde se naslouchá jeho poselství, občanská společnost pociťuje větší odpovědnost, je pozornější k požadavkům obecného dobra. Je solidárnější s chudými, opuštěnými a utlačovanými osobami.?

Benedikt XVI. připomněl učení II. Vatikánského koncilu o církvi v současném světě: ?Stát a církev, každý ve své oblasti jsou jeden na druhém nezávislí a autonomní. Obě společenství však slouží, i když z různého titulu, osobnímu i společenskému povolání člověka.? (Gaudium et spes, 76). Více než třicet let před koncilem se touto zásadou řídily Lateránské dohody, uzavřené mezi Svatým Stolcem a italským státem.
Svatý otec poukázal také na velkou roli církve v charitativní oblasti a na hluboké sepětí Itálie s křesťanstvím.

?Zůstává mým přáním, aby italský národ nejen nezapřel své křesťanské dědictví, které je součástí jeho historie, ale ho žárlivě střežil a pěstoval, aby přinášelo plody hodné minulosti. Věřím, že Itálie, pod moudrým a příkladným vedením těch, kdo jsou povoláni jí vládnout, bude nadále rozvíjet ve světě povolání ?nositelky civilizace?, v němž tak vynikala v minulých stoletích. Vzhledem ke svým dějinám a své kultuře může Itálie přinést velmi podstatný příspěvek zejména Evropě, totiž pomoci k obnovení oněch křesťanských kořenů, které jí dovedly k velké minulosti a které i dnes mohou prospět hluboké jednotě kontinentu.?

Svatý otec v závěru obrátil pozornost k těm oblastem života společnosti, které musejí ležet na srdci i světským vládcům, jako je ochrana rodiny založené na manželství, obrana života od jeho počátku po přirozený konec nebo právo na výchovu nových generacích ve shodě s předsvědčením rodičů.

Křesťanské kořeny Itálie a Evropy zmínil ve svém projevu také prezident Ciampi. Zdůraznil, že světský italský stát sdílí s církví mnoho základních hodnot. Připomněl také, že nový papež je obyvatelem Říma už více než 20 let.

Benedikt XVI. je pátým papežem, který navštívil Kvirinál od chvíle, kdy se stal sídlem hlavy italského státu. V roce 1939 se tam Pius XII. setkal s králem Viktorem Emanuelem III. Po té, co se po zrušení monarchie stal Kvirinál sídlem prezidentů, navštívil ho jednou Jan XXIII., dvakrát Pavel VI. a třikrát Jan Pavel II., naposled před sedmi lety. Jeho další návštěva byla plánována na 29. dubna; v ten den Carlo Azeglio Ciampi navštívil hrob Jana Pavla II. ve vatikánské kryptě. S Benediktem XVI. se italský prezident setkal už dvakrát. 3. května na oficiální návštěvě ve Vatikánu a 24. dubna se zúčastnil slavnostního zahájení pontifikátu.

Johana Bronková