Rádio Vaticana

Moderní člověče, neboj se betlémského Dítěte

25.12.2005

Poselství Benedikta XVI. URBI et ORBI - Vánoce 2005

?Zvěstuji vám velikou radost... v Davidově městě se vám dnes narodil Spasitel- to je Kristus Pán? (Lk 2, 10-11). V této noci jsme opět slyšeli poselství anděla pastýřům a znovu jsme zakoušeli atmosféru oné Svaté noci, Betlémské noci, když se Boží Syn stal člověkem, narodil se v prosté stáji a přebýval mezi námi. V tento slavný den znovu zaznívá andělovo poselství a vybízí nás, muže a ženy třetího tisíciletí, abychom uvítali Spasitele. Kéž lidé dnešního světa neváhají nechat ho vstoupit do svých domovů, do svých měst, do svých národů, do všech koutů světa ! Jistě, v uplynulém tisíciletí a zvláště v posledních staletích byly vykonány velké pokroky v oblasti technologie a vědy, a dnes můžeme disponovat rozsáhlými hmotnými prostředky. Avšak člověk naší technologické doby riskuje, že se stane obětí právě úspěchů své inteligence a technických vymožeností, směřuje-li k duchovní neplodnosti a prázdnotě srdce. Kvůli tomu je pro nás tak důležité otevřít svého ducha a srdce této události spásy Narození Krista, která může dát novou naději každé lidské bytosti.

?Probuď se, člověče! Pro tvou spásu se Bůh stal člověkem? (Sv. Augustin, Sermo, 185) Probuď se, muži a ženo třetího tisíciletí ! O Vánocích se Všemohoucí stal dítětem a žádá nás o pomoc a ochranu. Jeho způsob bytí Bohem uvádí náš způsob být člověkem do krize. Když klepe na naše dvéře, dotazuje se nás a obrací se naši svobodu a vyzývá nás, abychom lépe uvážili svůj vztah a svůj postoj k životu. Moderní doba se často představuje jako probuzení rozumu z jeho dřímot, jako příchod lidstva do světla. A přece bez Kristova světla, pouhé světlo rozumu nestačí osvítit ani lidstvo ani svět. Z tohoto důvodu slova vánočního evangelia: ?...pravé Světlo, jež osvěcuje každého člověka, to přicházelo a svět? (Jn 1, 9), zaznívá nyní více než kdy jindy jako poselství spásy. ?Tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova (Gaudium et Spes, 22). Církev neúnavně opakuje toto poselství naděje, potvrzené 2. Vatikánským koncilem, který skončil před 40 léty.

Moderní člověče, dospělý a přece někdy chabý v myšlení i chtění, dovol betlémskému Dítěti, aby tě vzalo za ruku! Neboj se; dej mu svou důvěru! Životodárná moc jeho světla je podnět k vybudování nového světa založeného na spravedlivých etických a ekonomických vztazích. Kéž jeho láska vede každý národ na zemi a upevňuje jejich společné povědomí, že jsou ?rodina?, povolaná k tomu, aby pěstovala vztahy důvěry a vzájemné podpory. Svorné lidstvo bude s to čelit mnoha tíživým problémům současné doby: od hrozby terorismu k ponižující chudobě, v níž žijí miliony lidských bytostí, od výroby zbraní k všeobecně rozšířenému ničení životního prostředí, jež ohrožuje budoucnost naší planety.

Kéž Bůh, který se stal člověkem z lásky k lidstvu, posílí všechny v Africe, kteří pracují pro mír, všestranný rozvoj a na zamezení bratrovražedných konfliktů, na upevnění současného stále křehkého politického přechodu a na ochraně nejzákladnějších práv těch, kteří zakoušejí tragické humanitární krize, jako je ta v Dárfúru a v jiných krajích střední Afriky. Kéž vede národy Latinské Ameriky k tomu, aby žily v míru a ve shodě. Kéž udělí odvahu lidem dobré vůle ve Svaté zemi, v Iráku, v Libanonu, kde znamení naděje, které nechybějí, potřebují být potvrzeny akcemi, inspirovanými čestností a moudrostí; kéž prokáže přízeň procesu dialogu na korejském poloostrově a jinde v asijských zemích, aby se tak mohlo uklidněním nebezpečných diskusí dosáhnout mírumilovných závěrů v duchu přátelství, závěrů, na které jejich národy dychtivě čekají.

O Vánocích se otevírá naše nitro naději, když nazíráme Boží velebnost, která se skryla do chudoby Dítěte zavinutého do plének a položeného v jeslích - Stvořitel vesmíru omezený do bezmoci novorozeněte. Přijmout tento paradox, paradox Vánoc, to znamená odhalit Pravdu, která osvobozuje, objevit Lásku, která proměňuje život. V betlémské noci se Vykupitel stává jedním z nás, naším druhem na záludných cestách dějin. Chytněme se ruky, kterou k nám natahuje: je to ruka, která nám nechce nic vzít, nýbrž chce pouze dávat.

S pastýři vstupme do betlémské stáje, kde nás vítá láskyplný pohled P. Marie, tiché svědkyně zázračného narození. Kéž nám pomáhá prožít dobré Vánoce, kéž náš učí, jak chránit v srdci tajemství Boha, který se pro nás stal člověkem, a kéž nám v našem světě pomáhá vydávat svědectví jeho pravdě, jeho lásce a jeho pokoji.

Česká sekce RV