Rádio Vaticana

Dialog s reformovanými církvemi

18.1.2006

Papežská rada pro jednotu křesťanů se stará o dialog s křesťanskými církvemi a společenstvími. Vztahy s reformovanými církvemi má ve svém referátu mons. John Radano. Pro náš rozhlas vysvětluje, co jsou reformované církve a jaké mají v současné době vztahy s katolickou církví:

?Světový svaz reformovaných církví má sídlo v Ženevě. Jde celkem o 215 reformovaných, kongregacionálních a presbyteriánských církví celého světa. Počínaje II. Vatikánským koncilem, můžeme mluvit o třech fázích dialogu - v současnosti končíme třetí fázi, kterou charakterizuje motto: ?Církve jako společenství vydávající svědectví Božímu království.? Nedávno navštívila Řím oficiální delegace Světového svazu, v čele se svým prezidentem. Je to poprvé, co sem přijela oficiální delegace na této úrovni. Chtěli se setkat se Svatým otcem a mluvit s naší papežskou radou pro jednotu křesťanů, s úmyslem pokračovat v dialogu, hledat cesty ke společnému svědectví.?

Druhým místem, ve kterém se mons. John Radano angažuje, je oddělení ?Víra a Konstituce? v rámci ekumenické rady církve. Zeptali jsme se, jak se rozvíjejí vztahy na této úrovni:

?Oddělení ?Víra a konstituce?, pracující v rámci Ekumenické rady církví, zveřejnilo v roce 2005 dokument ?The Nature and Mission of the Church? ? tj. Přirozenost a poslání církve. Jde tedy o dokument eklesiologické povahy. V roce 1982 byl zveřejněn dokument ?Křest, eucharistie a služba?, na který reagovaly všechny církve, včetně katolické, a shodly se na tom, že je potřeba, aby ?Víra a konstituce? studovala eklesiologická témata. V roce 1998 byl zveřejněn dokument ilustrující první pracovní fázi: ?The Nature and Proposite of the Church?, Přirozenost a cíl církve, a v posledních sedmi letech studia pokračovala. Jak už jsem řekl, loni byl zveřejněn výsledný dokument. Ovšem i ten je třeba považovat pouze za jednu z fází tohoto dialogu. Oddělení ?Víra a konstituce? bude i nadále pokračovat ve studiu eklesiologických témat.?

Johana Bronková