Maria podpírá Petrovu víru

26.5.2006 

Setkání s řeholníky a řeholnicemi, se seminaristy a představiteli církevních hnutí - Čenstochová 26.5.06

Drazí řeholníci, drahé řeholnice, vy všichni, kdo jste se pohnuti Ježíšovým hlasem z lásky vydali na cestu Jeho následování!
Drazí představitelé církevních hnutí, vy, kteří přinášíte sílu evangelia do svých rodin, do zaměstnání, do škol, do médií a kultury, do svých farností!

Jako apoštolové spolu s Marií ?vešli do horní místnosti? a tam ?se svorně a vytrvale modlili? (Sk 1, 12?14), tak i my jsme se dnes shromáždili na Jasné hoře, která je pro nás v tomto okamžiku ?horní místností?, a Maria, Matka Páně, je mezi námi. Ona dnes vede naši meditaci. Ona nás učí modlitbě. Ona nám ukazuje, jak otvírat mysl i srdce síle Ducha Svatého, který přichází k nám a kterého pak poneseme celému světu. Potřebujeme chvíli ticha a usebrání, abychom vstoupili do její školy, aby nás Ona poučila, jak žít vírou, jak v ní růst, jak přebývat s tajemstvím Boha v obyčejných, všedních okamžicích našeho života. S ženskou jemností a ?s uměním spojovat pronikavou intuici se slovem útěchy a povzbuzení? (Jan Pavel II. Redemptoris Mater, 46) Maria podpírala víru Petra a apoštolů ve večeřadle a dnes podpírá víru moji i vaši.

?Víra je totiž kontakt s Božím tajemstvím? (Redemptoris Mater, 17). ?Uvěřit znamená "svěřit sebe sama" pravdě slov živého Boha s vědomím a s pokorným uznáním, že "Jeho výroky jsou nevyzpytatelné a jeho cesty nepřístupné".? (Redemptoris Mater, 14). Víra je darem, který jsme dostali ve křtu a který umožňuje setkání s Bohem. Bůh se skrývá v tajemství, kdybychom předstírali, že mu rozumíme, znamenalo by to, že se pokoušíme uzavřít ho v našich představách a v našem vědění, a tak bychom Jej v důsledku nutně ztratili. Skrze víru si ovšem můžeme razit cestu napříč různými představami včetně teologických konceptů a můžeme se ?dotknout? živého Boha. A Bůh, když už se ho dotkneme, nám sám bezprostředně předává svou sílu. Když se svěřujeme živému Bohu, když se k němu utíkáme s pokornou myslí, proniká nás jakýsi neviditelný pramen Božího života. Jak důležité je, abychom uvěřili v sílu víry, v možnost navázat díky ní bezprostřední vztah s živým Bohem a abychom vědomě pečovali o její rozvoj, aby skutečně pronikala všechno naše jednání, myšlenky, činy a úmysly. Víra je přítomná nejen v náboženských pocitech a prožitcích, ale především v myšlení a v činech, v každodenní práci, v boji se sebou samým, v životě společenství a v apoštolátu, protože skrze ni proniká naším životem síla samotného Boha. Víra nás může vždy znovu přivádět k Bohu, dokonce i tehdy, když nás zraňuje náš vlastní hřích.

Apoštolové ve večeřadle nevěděli, co je čeká. Báli se, měli obavy o svou budoucnost. Prožívali ještě ohromení z Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání, cítili nepokoj po jeho nanebevstoupení. Maria, ?která uvěřila to, co jí bylo řečeno od Pána,?(Lk 1, 45), bděla s apoštoly při modlitbách a učila je vytrvalosti ve víře. Její víra je přesvědčovala, že Duch Svatý ve své moudrosti zná dobře cestu, na kterou je vede, že Bohu lze zcela důvěřovat, dát se mu zcela k dispozici, včetně svých nadání, omezení i celé vlastní budoucnosti.

Někteří z vás přítomných jste rozpoznali toto vnitřní volání Ducha Svatého a odpověděli jste z celého srdce. Láska k Ježíšovi ?vlitá do vašich srdcí skrze Ducha Svatého, který vám byl dán? (srov. Řm 5, 5), vám ukázala cestu zasvěceného života. Nebyli jste to vy, kdo hledal tuto cestu. Ježíš vás povolal, pozval vás do hlubšího sjednocení s Sebou. Ve svátosti svatého křtu jste se zřekli satana a všeho, co působí, a dostali jste dar milosti potřebný ke křesťanskému životu a svatosti. Už tehdy jste obdrželi milost víry, jež vám dovolila sjednotit se s Bohem. Ve chvíli řeholních slibů nebo příslibů vám víra dovolila plně přilnout k tajemství Ježíšova srdce, ve kterém jste objevili poklady. Tehdy jste se zřekli dobrých věcí, svobodného nakládání s vlastním životem, založení rodiny, nabývání majetku, abyste získali svobodu nutnou pro neomezené odevzdání se Kristu a jeho království. Pamatujete si ještě na svůj první úžas, když jste nastoupili pouť víry a zcela se svěřili Bohu v zasvěceném životě? Neztrácejte toto prvotní nadšení, dovolte Marii, aby vás vedla k ještě hlubší víře! Milí řeholníci, milé sestry! Bez ohledu na to, jaké poslání vám je svěřeno, jakou kontemplativní nebo apoštolskou službu plníte, zasazujte se o to, aby byl zasvěcený život ve vašem srdci stále na prvním místě. Kéž oživuje vaši víru. Zasvěcený život prožívaný ve víře vás úzce spojuje s Bohem, probouzí charismata a činí vaši službu mimořádně plodnou.

Milí kandidáti kněžství! Jak velkou pomocí pro vás může být reflexe nad tím, jak se Maria učila od Ježíše! Od Jejího prvního fiat, přes dlouhá léta všedního života v ústraní, když vychovávala Ježíše, nebo poté, co ho v Káni Galilejské pobízela k prvnímu znamení, či když na něj nakonec hleděla pod křížem. A tak se Ho ?učila? okamžik za okamžikem ? nejprve skrze víru, potom ve svém lůně, když přijala Jeho tělo a dala ho světu. Den za dnem Ho v údivu adorovala, sloužila mu se zodpovědnou láskou a v srdci jí při tom znělo Magnificat. Na své cestě a ve své budoucí kněžské službě se učte rozumět Ježíšovi pod Mariiným vedením! Hleďte na Něho, dovolte, aby vás On formoval, abyste ho jednou ve své službě mohli ukazovat všem, kteří k vám budou přicházet. Když budete brát do rukou eucharistické Ježíšovo Tělo, abyste Jím sytili Boží lid, a když budete brát zodpovědnost za tu část Mystického Ježíšova Těla, jež vám bude svěřena, pamatujte na onen postoj úžasu a adorace, který charakterizoval Mariinu víru. Tak jako Ona ve své zodpovědné, mateřské lásce k Ježíšovi zachovávala panenskou lásku plnou úžasu, tak i vy si zachovávejte schopnost úžasu a adorace, když poklekáte v liturgickém okamžiku konsekrace. Umějte rozpoznávat v Božím lidu vám svěřená znamení Kristovy přítomnosti. Buďte pozorní a citliví k těmto stopám svatosti, které vám Bůh ukazuje uprostřed věřících. Nebojte se povinností a neznámé budoucnosti. Nebojte se, že vám budou chybět slova, že se setkáte s odmítnutím! Svět i církev potřebuje kněze, svaté kněze!

Milí představitelé nových církevních hnutí! Životnost vašich komunit je znamením aktivní přítomnosti Ducha Svatého! Právě z víry církve a z bohatství plodů Ducha Svatého se zrodilo vaše poslání. Přeji vám, aby vás bylo stále víc, abyste mohli sloužit věci Božího království v dnešním světě. Věřte, že vás doprovází Boží láska, a snažte se, aby byla přítomna v živých tkáních církve a zejména tam, kam kněz, řeholník nebo řeholnice dojít nemůže. Hnutí, ke kterým patříte, jsou různorodá. Čerpáte z učení různých, církví uznaných škol spirituality. Využívejte moudrosti svatých, sahejte po jejich dědictví. Formujte svou mysl a srdce díly velkých mistrů a svědků víry, pamatujte, že dědictví duchovních škol nesmí zůstat zamčené v klášterech či knihovnách jako poklad v trezoru. Evangelijní moudrost získanou z děl velkých světců a ověřenou vlastním životem je třeba zralým, ne dětinským či agresivním způsobem vnášet do světa kultury a práce, do médií a politiky, do rodinného a společenského života. Měřítkem autenticity vaší víry a vašeho poslání, které neupoutává pozornost na sebe, ale reálně probouzí víru a lásku, bude srovnání s vírou Mariinou. Hleďte na sebe v jejím srdci jako v zrcadle. Buďte jejími žáky!

Když apoštolové naplněni Duchem Svatým vyšli hlásat evangelium do celého světa, jeden z nich, Jan, apoštol lásky, zvláštním způsobem ?vzal Marii k sobě? (Jan 19, 27). Hluboké spojení Ježíše a Marie mu dovolilo s účinností hlásat, že ?Bůh je láska? (1 Jan 4, 8?16). Tato slova jsem jako poselství první encykliky svého pontifikátu citoval i já: ?Bůh je láska? ? Deus caritas est! Tato pravda o Bohu je nejdůležitější a nejpodstatnější. Všem těm, pro které je obtížné uvěřit v Boha, dnes opakuji: ?Bůh je láska?. Buďte i vy, drazí přátelé, svědky této pravdy. Budete jimi účinně, pokud se budete učit v Mariině škole. Vedle ní zakusíte, že Bůh je láska, a tohoto milujícího Boha budete přinášet do světa, v bohatství a různorodosti způsobů, které vám Duch Svatý napoví. Chvála Kristu!

Překlad Johana Bronková

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2025 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.