9.9.2006
Promluva Benedikta XVI. na uvítanou na letišti v Mnichově
Pane prezidente republiky,
Paní kancléřko a pane ministerský předsedo,
Páni kardinálové, ctihodní bratři v biskupské službě,
Vážené dámy a vážení pánové!
S velkým pohnutím dnes, poprvé od mé volby na Petrův stolec, vstupuji na zem Německa a Bavorska. Vracím se do své vlasti, mezi svůj lid s plánem navštívit některá místa, která měla v mém životě zásadní důležitost. Jsem vděčný panu prezidentovi republiky, dr. Horst Köhlerovi za srdečná slova uvítání, která mi adresoval. Vnímal jsem v nich věrnou odezvu pocitů celého našeho lidu. Děkuji paní kancléřce, dr. Angele Merkel a panu ministerskému předsedovi, dr. Edmund Stoiberovi, za laskavost, kterou mi chtěli dát najevo svou přítomností při mém příchodu na německou zem. Můj uctivý pozdrav patří také členům vlády, osobnostem církevním, civilním i vojenským, které sem přišly.
V mysli mi v této chvíli vyvstávají mnohé vzpomínky na minulá léta strávená v Mnichově a Řezně: jsou to vzpomínky na osoby a události, které které ve mně zanechali hlubokou stopu. Vědom si toho, co jsem dostal, jsem zde především proto, abych vyjádřil svou hlubokou vděčnost, kterou zakouším ve vztahu ke všem, kteří přispěli k formaci mé osoby. Jsem zde však také jako Petrův nástupce, abych znovu vyjádřil a potvrdil hluboká pouta, spojující římský stolec a církev v naší vlasti.
Jsou to pouta, která mají staletou historii, oživované pevným přilnutím k hodnotám křesťanské víry, přilnutím, na něž mohou být hrdé zejména regiony Bavorska. Svědčí o tom proslulé pamětihodnosti, velkolepé katedrály, sochy a obrazy vysoké umělecké hodnoty, literární díla, kulturní iniciativy a zejména mnoho činů jednotlivců i společenství, v nichž se odrážejí křesťanská přesvědčení celých generací, které prošly touto mně tak drahou zemí. Vztahy Bavorska se Svatým stolcem se i přes některá napětí vyznačovaly vždy hlubokou srdečností. V rozhodujících dějinných okamžicích pak bavorský lid vždycky potvrdil svou upřímnou oddanost Petrově stolci a pevné přilnutí ke katolické víře. Mariensäule, který se tyčí na ústředním náměstí Mnichova, je toho výmluvným svědectvím.
Dnešní společenský kontext je v mnoha ohledech jiný než v minulosti. Nicméně myslím, že jsme spojeni v naději, že nové generace zůstanou věrni duchovnímu odkazu, který odolal všem dějinným krizím. Moje návštěva v zemi, která mne zrodila, má být rovněž povzbuzením v tomto směru: Bavorsko je částí Německa; patří k dějinám Německa v jeho světlých i stinných stránkách a může být právem hrdé na tradice, které zdědilo z minulosti. Mým přáním je, aby se všichni moji spolurodáci v Bavorsku a celém Německu aktivně podíleli na předávání základních hodnot křesťanské víry občanům zítřka; víry, která nás všechny nese, nevylučuje, ale otevírá a uvádí do společenství osoby všech národů a kultur. Velmi rád bych mou návštěvu rozšířil i na ostatní části Německa, abych se setkal se všemi místními církvemi, zvláště s těmi, s nimiž mne pojí osobní vzpomínky. Ze všech stran a zvláště z bavorských diecézí jsem přijal mnohé projevy náklonnosti v počátcích pontifikátu, což mne povzbuzuje každý den. Rád proto využívám i této příležitosti k tomu, abych všem vyjádřil svou vděčnost, a přitom svěřil Prozřetelnosti možnost budoucích setkání s těmito místními církvemi.
Nakonec plním milou povinnost vyjádřit slova upřímného uznání za všechno, co bylo učiněno pro přípravu setkání plánovaných na nadcházející dny, aby tak byl zajištěn klidný průběh různých fází této návštěvy. Děkujme nyní Bohu, že nám dal toto bavorské nebe (redakční pozn.: národní barvy Bavorska jsou modrá a bílá). To jsme si nemohli objednat. Rád bych kromě toho ze srdce pozdravil všechny obyvatele Bavorska a celého Německa: nemyslím pouze na věřící katolíky, kterým je moje návštěva přímo věnována, ale také na příslušníky jiných církví a církevních společenství, zejména na luteránské a pravoslavné křesťany. Vy, drahý pane prezidente, jste mi před chvílí mluvil z duše. I když nelze dát stranou pět set let administrativní cestou a inteligentními promluvami, nasadíme se celým srdcem a rozumem pro naši společnou konvergenci. Zdravím také stoupence jiných náboženství, jakož i osoby dobré vůle, kterým leží na srdci pokoj a klid v zemi. Kéž Pán požehná snahy všech o budování opravdového lidského blahobytu ve prospěch celého národního společenství. Svěřuji tyto touhy Panně Marii, uctívané v této zemi pod jménem Patronka Bavorska. Slovy jedné invokace Jakoba Baldeho, která se stala klasickou: Rem regem regimen regionem religionem conserva Bavaris, Virgo Patrona, tuis! ? Uchovej svým Bavorům, Panno a Patronko, blaho, politické autority, zemi i náboženství!
Všem přítomným srdečné Grüss Gott!
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.