Rádio Vaticana

Notifikace o některých teologických názorech P. Jona Sobrina

14.3.2007

Kongregace pro nauku víry vydala notifikaci o některých teologických názorech P. Jona Sobrina. Tento jezuita narozený v roce 1938 v Baskicku žije od svých dvaceti let v Salvadoru a angažuje se v oblasti boje za lidská práva chudých. Patřil do týmu Středoamerické univerzity v San Salvadoru, jehož šest členů bylo v roce 1989 zavražděno kvůli kampani solidarity s chudými.

Vatikánská notifikace se týká názorů obsažených ve dvou knihách P. Sobrina ?Kristus osvoboditel? a ?Víra v Ježíše Krista?. Dokument Kongregace pro nauku víry upozorňuje, že ?některé teze? obsažené v těchto knihách ?mohou působit škodlivě na věřící, protože jsou buď chybné nebo nebezpečné.? Autor zpochybňuje význam hodnoty Nového zákona a prvních ekumenických koncilů, které se týkaly základních otázek víry. Jsou to Kristovo Božství, vtělení Božího Syna, jeho vztah k Božímu království, Ježíšovo vědomí o sobě samém a vykupitelská hodnota Jeho smrti.

Notifikace nespecifikuje proti P. Sobrinovi žádné sankce. Místní biskup je však může uvalit. Spočívaly by v případném odebrání církevní licence vyučovat katolickou teologii. Vysvětlující nóta připojená k dokumentu zdůrazňuje, že církev pečuje o chudé a jejich útisk je ve zjevném rozporu s evangeliem. Církev hlásá podporu chudým, která nicméně nemůže být absolutizována. Tím spíš jisté názory jezuitského teologa osvobození ze Salvadoru vyžadovaly vydání notifikace.

O vysvětlení některých chyb, které Kongregace pro nauku víry vytýká P. Sobrinovi, jsme požádali prof. Donata Valentiniho z Papežské salesiánské univerzity:

?Za prvé: proti katolickému učení, P. Sobrino píše, že v Novém zákoně je Božství Ježíše Krista přítomno pouze ?v zárodku?, neuznává zřetelně, že v Novém zákoně je potvrzeno Ježíšovo Božství v přesném slova smyslu a že tedy další vývoj dogmatu je v jasné návaznosti na Nový zákon. Pokud jde o Vtělení Božího Syna, P. Sobrino ?zavádí distinkci mezi Synem a Ježíšem, která čtenáři sugeruje přítomnosst dvou subjektů, tedy dvou individualit, v Kristu. Za druhé: autor inklinuje k ke známému teologické ide ?homo assumptus?, proti které katolická víra konstatuje jedinou Ježíšovu osobu ve dvou přirozenostech, božské a lidské (jak učí Efezský a zvláště Chalcedonský koncil). Dále P. Sobrino odděluje osobnost Ježíšovu a Nebeské království do té míry, že přestává být zřetelné, že právě v něm se Nebeské království naplňuje. P. Sobrino tvrdí, že Ježíš z Nazareta je ?věřící jako každý z nás? a relativizuje jeho bezprostřední vztah k Otci. Také pokud jde o Ježíšovu smrt, P. Sobrino zdůrazňuje její exemplárnost a opomíjí její spásnou hodnotu. Notifikace proto zdrůrazňuje, že smrt Ježíše z Nazareta má jistou exemplární honodtu, ale nejen tu: především přinesla spásu pro všechny lidi. Neboť, zopakujme, Ježíš je pravým Bohem a pravým člověkem.?

Vysvětluje prof. Donato Valentini, z Papežské salesiánské univerzity.

Johana Bronková