12.5.2003 

Rozhovor s ředitelem Papežského misijního díla v ČR P.Jiřím Šlégrem

Celosvětové setkání národních ředitelů papežských misijních děl probíhá od 8. do 16. května 2003 v Římě. Účastní se ho také P. Jiří Šlégr, ředitel Papežského misijního díla v ČR. Ten nás navštívil v našem vatikánském studiu a popisuje probíhající setkání...

Je to taková hezká příležitost, kdy se můžeme zároveň vidět se všemi kolegy ze všech kontinentů a plánovat to, co je potřeba, a zároveň také skládat účty z toho, co jsme za loňský rok vykonali.

Na tomto setkání jsme začali řešit jednu důležitou věc, která se dá shrnout pod název opus fraternitatis. Je to pomoc kněžím na misiích, kteří jsou už v důchodu nebo jsou nemocní, aby o ně bylo dobře postaráno. A další věc je, že stále přibývá žádostí o finanční pomoc v různých dobrých aktivit na misiích, ale peněz bohužel nepřibývá. Stejně tak musíme společně podnikat jisté kroky, jak co nejlépe odpovědět na potřeby misií.

A co všechno jste, otče, v minulém roce v České republice v rámci pomoci misiím už dokázali?

Mám velikou radost z toho, že v České republice se zapojuje do pomoci misiím stále více lidí. A to nejen tak, že by dali třeba jen peníze do kasičky, ale přímo se aktivně hlásí do našich pravidelných aktivit, například do misijního klubu.

Misijní klub je možnost pro každého dospělého člověka, která ho zavazuje k tomu, že se každý den modlí, jednou za týden dá stranou peníze v hodnotě jednoho chleba, což je takový pravidelný dar a učí nás to myslet na chudé lidi. A kdo nemá na celý chleba, tak může samozřejmě dát i na jeden krajíc, to vůbec nevadí, na tom nezáleží. Zároveň tito lidé jsou v úzkém spojení s námi a my je informujeme o všem, co se děje. Těchto lidí stále přibývá.

Dále, jen tak pro vaši informaci, za Českou republiku se vybralo za misijní neděli skoro 13 milionů korun. A do toho nepatří zase aktivity Papežského misijního díla dětí. Na chudé děti na misiích se u nás vybralo 1.600.000 a za to patří dík převážně našim nejmenším, našim dětem, které také prostě šetří "po troškách". Děti podporují misijní dílo finančně, ale také duchovně, modlitbou.

Mám také velice dobrou zprávu, že jsme mohli podpořit bohoslovce na misiích, kterých stále přibývá a potřebují naši pomoc velice nutně. Vybralo se přes 330 tisíc korun, což pomůže více než 13 bohoslovcům na misiích a umožní jim studium.

A je to v nějaké konkrétní zemi nebo jen tak všeobecně?

My jsme si vybrali Nigérii. Máme spolupráci s národní kanceláří v Anglii, a ti Nigérii navštívili, mluvili s tamními bohoslovci a získali od nich informace. A my jsme toho využili, a když jsem ohlásil těm mým kolegům z Anglie, že mám peníze na 13 bohoslovců, tak byli velice mile překvapeni, že ani sami tolik nečekali od České republiky, která je tak malá...

Když se dávají peníze na nějaký projekt, tak to kontrolujete, zajdete si tam, kam peníze mají přijít?

Občas, když to jde, tak to děláme. Já jsem například navštívil na konci loňského roku Jamajku, kde naše děti sponzorovaly jeden sirotčinec. A bylo pěkné vidět, jak tamní děti, kterých bylo asi 30-35, prostřednictvím naší pomoci můžou dostat vzdělání, jídlo, ale i péči o jejich duchovní růst.

Jen tak pro vaši zajímavost, pro Papežské misijní dílo dětí jsme sponzorovali celkem 9 projektů, čili to nejsou jenom modlitby, ale je to i velmi konkrétní pomoc. Já uvedu jen země: Argentina, Benin, Togo, Súdán, Nigerie, Irák, Jamajka, Guayana, Bosna a Hercegovina. Takže je to v celém světě.

A v Africe jste už také byl?

Do Afriky jsem byl pozvaný také na konci loňského roku, a to do Beninu a do Toga. Proto jsem vybral i projekty v těchto zemích, abych mohl představit nejen našim dětem, ale i široké veřejnosti, že to opravdu je velice potřeba, že tam jsou lidé, kteří přímo závisí na naši pomoci. Nejen na modlitbách, ale i na konkrétních projevech naši křesťanské lásky.

A budoucnost, otče? Jaké plány se rodí, nebo už se připravují?

Tak my jsme s národní radou papežských misijních děl, která se skládá z diecézních ředitelů papežských misijních děl, na začátku letošního roku naplánovali několik věcí. Ta nejbližší je 31. května, bude se odehrávat v Hranicích na Moravě. To je v našich posledních dějinách teď první misijní pouť. A my jsme na ni pozvali všechny naše spolupracovníky, ať jsou v misijním klubu nebo se modlí růženec za misie. Ty vlastně také založila představitelka papežského misijního díla dětí Pauline Jaricot. A kdybyste měli vy ještě zájem se přihlásit, tak ještě teď běží poslední minuta a je potřeba nám dát vědět do naší národní kanceláře.

Můžeme přijet?

Samozřejmě, že můžete přijet. Je tam připravený hezký program, na závěr bude bohoslužba, kterou bude sloužit arcibiskup Jan Graubner, odpovědný za misie. To je misijní pouť.

Dále jsme naplánovali, že vyšleme nějakou delegaci, kterou povedou dospělí, ale hlavní místo v ní budou mít děti, protože letos je výročí 160 let od založení Papežského misijního díla dětí, které vzniklo ve Francii, takže pojedou do Francie, jako takoví mladí misionáři.

My jsme všem dávali jasně najevo, že to není jen takový výlet na víkend, ale že až se vrátí zpátky, budou ve svých farnostech nebo i do místních novin nebo rozhlasu svědčit o tom, co tam viděly a co se všechno chystá.

Toto vše bude končit 1. června v Lisieux, odkud je také naše patronka, sv. Terezička, která se za nás určitě přimlouvá a vyprošuje nám požehnání.

Další aktivita, která se chystá, to bude 2. celostátní misijní kongres dětí, který nebude letos, ale letos začne příprava. To nebude jen takové sportovní odpoledne, ale na to budou moci přijet děti, které se budou aktivně připravovat od září letošního roku, a ta příprava potrvá přes celý školní rok a 2. října příštího roku bude toto setkání vrcholit. A to právě tím misijním kongresem dětí. Zveme vzácné hosty přímo z Říma nebo i z misijních zemí.

Děti se mají určitě na co těšit, ale vyžaduje to opravdu poctivou přípravu, a ta bude vycházet z materiálu "Most 3". To je program pro misijní výchovu dětí, který určitě všichni dobře znají. Kdo ho nezná, tak zadarmo může tento materiál získat od diecézních ředitelů, nebo si může napsat i nám a my mu ho samozřejmě rádi pošleme.

Josef Koláček

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.