Rádio Vaticana

Matka Boží

2.1.2008

Benedikt XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

Drazí bratři a sestry,
Nejstarobylejší formule požehnání, kterou uvádí čtvrtá kniha Mojžíšova praví: ?Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě. Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý. Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a daruje ti pokoj!? (Nm 6,24-26). Těmito slovy, jež nám podala včerejší liturgie prvního dne roku, bych rád vyjádřil své přání všeho dobrého vám, zde přítomným i těm, kteří mi o těchto Vánocích dali znamení srdečné duchovní blízkosti.

Včera jsme oslavili velkolepou slavnost Matky Boží Panny Marie. ?Matka Boží?, Theotokos je titul, který byl Marii oficiálně přiznán v 5.století, přesněji na koncilu v Efesu roku 431, ale vyskytuje se ve zbožnosti křesťanského lidu již od 3.století v souvislosti se zanícenými diskusemi té doby o Kristově osobě. Tímto titulem se zdůrazňovalo, že Kristus je Bůh a skutečně se narodil jako člověk z Marie. Byla tím tak chráněna jeho jednota pravého Boha a pravého člověka. Každá diskuse, která se točila okolo Marie, týkala se podstatně Syna. Ve snaze o vyzdvižení plného Ježíšova lidství někteří Otcové navrhovali mírnější termín a namísto titulu Theotokos, říkali Christotokos ? Matka Kristova. Právem to však bylo nahlédnuto jako hrozba pro učení o plné jednotě božství s lidstvím Krista. Proto po rozsáhlé diskusi koncil v Efesu roku 431 slavnostně potvrdil z jedné strany jednotu dvou přirozeností, božské a lidské, v osobě Syna Božího (srov. DS, 250) a z druhé strany oprávněnost připisovat Panně titul Theotokos ? Matka Boží (ibid. 251).

Po tomto Koncilu došlo k opravdové explozi mariánské zbožnosti a bylo postaveno mnoho kostelů zasvěcených Matce Boží. Mezi nimi je na prvním místě bazilika Panny Marie Větší, zde v Římě. Učení o Marii, Matce Boží, došlo nového potvrzení na Chalcedonském koncilu (451), kde byl Kristus prohlášen za ?pravého Boha a pravého člověka? zrozeného co do lidství z Panny Marie, Matky Boží? (DS, 301). 2.vatikánský koncil, jak známo, shrnul učení o Marii v osmé kapitole věroučné konstituce o Církvi Lumen gentium a podtrhnul její božské mateřství. Tato kapitola nese název: ?Blahoslavená Panna Maria, Matka Boží, v tajemství Krista a Církve?.

Jméno Matka Boží, jež je tak hluboce spjato s vánočními svátky, je proto základní označení, kterým společenství věřících - mohli bychom říci ? odjakživa ctí svatou Pannu. Dobře vyjadřuje Mariino poslání v dějinách spásy. Všechny ostatní tituly připisované Madoně nacházejí svůj základ v jejím povolání být Matkou Vykupitele. Lidský tvor byl Bohem vybrán pro uskutečnění plánu spásy, soustředěného do velkého tajemství vtělení božského Slova. Během těchto svátečních dnů jsme spočinuli, abychom rozjímali Narození Páně znázorněné v jeslích. Ve středu této scény nacházíme Panenskou Matku, která podává Dítě Ježíše ke kontemplaci těm, kteří se přišli poklonit Spasiteli: pastýřům, chudým lidem z Betléma, mudrcům, přicházejícím z Východu. Později ve slavnosti ?Uvedení Páně do chrámu?, kterou budeme slavit 2.února, obdrží starý Simeon a prorokyně Anna z Mariiných rukou malé Děťátko, aby se mu klaněli. Zbožnost křesťanského lidu odjakživa pokládala Ježíšovo narození a Mariino božské mateřství za dva aspekty téhož tajemství vtělení božského Slova a proto nikdy nepovažovala Narození Páně za věc minulosti. My jsme ?současníky? pastýřů, mudrců, Simeona a Anny, kráčíme spolu s nimi plni radosti, protože Bůh chtěl být Bohem s námi a má matku, která je naší matkou.

Z titulu ?Matka Boží? se pak vyvinuly další, kterými Církev Madonu uctívá, ale tento je základní. Pomysleme na privilegium ?Bez poskvrny Počatá?, to znamená, že její existence byla už od svého početí imunní vůči hříchu, Maria byla uchráněna každé poskvrny hříchu, protože měla být Matkou Vykupitele. Totéž platí pro titul ?Nanebevzatá?. Ta, která zrodila Spasitele, nemohla být podrobena zmaru, vyplývajícího z prvotního hříchu. A víme, že všechna tato privilegia jí nebyla udělena proto, aby od nás Marii vzdálila, nýbrž naopak proto, aby nám ji přiblížila. Poněvadž byla naprosto spojena s Bohem, je nám tato Žena nejblíže a pomáhá nám jako matka i jako sestra. Také toto jedinečné a neopakovatelné místo, které má Maria ve společenství věřících, je odvozeno z jejího základního povolání být Matkou Vykupitele. A právě jako taková je Maria také Matkou Mystického Těla Kristova, kterým je Církev. Právem ji proto během 2. vatikánského koncilu 21.listopadu 1964 Pavel VI. slavnostně přisoudil titul ?Matka Církve?.

Právě proto, že je Matkou Církve, je Panna také Matkou každého z nás, kteří jsme údy mystického Kristova Těla. Z kříže Ježíš svěřil Matku každému svému učedníkovi a zároveň každého učedníka svěřil lásce svojí Matky. Evangelista Jan uzavírá stručné a podmanivé vyprávění slovy: ?A od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě? (Jan 19,27). Tak zní překlad řeckého textu eis ta idia, přijal ji do své vlastní reality, svého vlastního bytí. Tak se stává součástí jeho života a oba tyto životy se prostupují; a toto přijetí (eis ta idia) do vlastního života je Pánovou poslední vůlí. Ve vrcholném momentu splnění svého mesiášského poslání tedy Ježíš nechává každému ze svých učedníků jako drahocenný odkaz svou vlastní Matku, Pannu Marii.

Drazí bratři a sestry, v těchto prvních dnech roku, jsme zváni, abychom se pozorně zamysleli nad významem Mariiny přítomnosti v životě Církve i v naší osobní existenci. Svěřme se Jí, aby vedla naše kroky v této nové periodě času, kterou nám Pán dává žít, a pomohla nám být autentickými přáteli svého Syna a tím i odvážnými tvůrci jeho Království ve světě, Království světla a pravdy. Šťastný rok vám všem! To je přání, které bych rád adresoval vám, zde přítomným i vašim drahým na této první generální audienci roku 2008. Kéž nám nový rok, začínající ve znamení Panny Marie, dává pociťovat stále živěji její mateřskou přítomnost, abychom podpořeni a potěšeni ochranou Panny, mohli rozjímat obnoveným zrakem tvář jejího Syna Ježíše a svižně kráčet cestami dobra. Ještě jednou šťastný rok vám všem.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV