7.2.2008 

Po kritikách ze strany představitelů některých židovských obcí namířených proti obsahu velkopáteční přímluvy za Židy, jak ji obsahuje latinský misál starší formy římského ritu z roku 1962, jehož volné užívání potvrdil Benedikt XVI., následovala modifikace znění zmíněné velkopáteční přímluvy tohoto misálu. Zájem o interní otázky katolické liturgie mezi některými rabíny a představiteli židovských obcí však nepolevil a tak bylo možno v médiích slyšet další nespokojené hlasy, na které pro Vatikánský rozhlas odpovídá kardinál Walter Kasper:

?Dějiny vztahů s Židy jsou komplikované a svízelné a proto se v nich vždycky vyskytují zvláštní sentimenty. Modlitba, která existovala v mimořádné formě římského ritu byla poněkud ofensivní, protože mluvila o slepotě. Svatý otec chtěl, aby v tomto bodě došlo ke změně, ale chtěl také zdůraznit specifickou diferenci, která mezi námi a judaismem existuje.Máme mnoho společného: Abrama, Otce, Patriarchy, Mojžíše, a také Ježíš byl Žid, i jeho Matka, Maria byly Židovka. Máme tedy mnoho společného, ale jeden specifický rozdíl tu je. To že Ježíš je Kristus, což tajemná Mesiáš, Syn Boží je rozdílem specifickým, který nelze skrývat. Svatý otec chtěl říci, že Ježíš Kristus je Spasitelem všech lidí, včetně Židů. Toto říká zmíněná promluva. A Smlouva, s lidem Izraele je dosud platná, protože Ježíš Kristus ji potvrdil svou smrtí. Mluví-li nyní tato modlitba o obrácení židů, pak to neznamená, že my máme v úmyslu dělat nějakou zvláštní misii, neboť papež jen cituje list svatého apoštola Pavla Římanům, kde v kapitole 11 Pavel říká, že doufáme, že ?až vstoupí do církve pohané v plném počtu, bude zachráněn celý Izrael? a to je eschatologická naděje. Neznamená to, že my teď dělám misie. My vydáváme svědectví o naší víře, to je zřejmé.Uznávám však, že v minulosti tu existoval jazyk pohrdání, jak řekl proslulý Židovský myslitel Schumel Isaak. Nyní však existuje respekt k diferencím. Není tu už pohrdání, ale respekt.
Dialog tedy předpokládá respekt ke stanovisku a identitě druhého. My respektujeme identitu Židů, oni musí respektovat tu naši, kterou my skrývat nemůžeme. Dialog je veden právě o této diferenci, o tom, co máme společného a čím se lišíme. V tom není žádná překážka, ale spíše snad výzva k opravdovému teologickému dialogu.

Říká kardinál Walter Kasper, do jehož kompetence spadá na Římské kurii katolicko-židovský dialog. Tentýž kardinál pak v jiném rozhovoru pro dnešní vydání italského deníku Corriere della Sera upozornil na to, že Židé mají rovněž liturgické modlitby, které by se mohly nelíbit katolíkům, a proto, že je zapotřebí oboustranného respektu.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.