19.2.2008
Včera se Svatý otec v apoštolském paláci ve Vatikánu setkal s představenými mužských i ženských řeholních řádů, členů poradního sboru pro vztahy mezi Vatikánskou Kongregací pro zasvěcený život a mezinárodními radami vyšších řeholních představených mužských a ženských řádů (USG a UISG). Na setkání, kterého se účastnil také Vatikánský státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone a prefekt zmíněné Kongregace kard. Franc Rodé, se probíraly různé aspekty zasvěceného života v naší době v souvislosti s jeho pozitivy a těžkostmi, očekáváními a výzvami, s nimiž se řeholní společenství setkávají v jejich svědectví evangeliu. Bratrský a otevřený dialog se ukázal jako velmi plodný a poskytl Svatému otci prohloubený pohled na různá témata zasvěceného života.
Na závěr setkání se pak Benedikt XVI. obrátil k přítomným improvizovanou promluvou. Poukázal v ní na to, že v moderní globalizované společnosti je stále obtížnější hlásat a dosvědčovat evangelium a platí-li to pro všechny pokřtěné, pak tím více to platí pro osoby, které Ježíš volá, aby ho následovaly radikálněji řeholním zasvěcením. Proces sekularizace, která je v soudobé kultuře na postupu, řekl dále papež, bohužel, nešetří ani řeholní komunity.
Netřeba však podléhat beznaději, protože i přes nemálo stínů, které se na horizontu řeholního života objevují, vystupují do popředí, ba dokonce sílí také příznaky prozřetelnostního probuzení, jež skýtají důvody k naději. Duch svatý, pokračoval Svatý otec, mocně vane církví a vyvolává nové nasazení věrnosti jednak v řádech s dlouhou historií a jednak v nových formách řeholního zasvěcení v souladu s požadavky doby. Dnes, stejně jako v každé době nechybějí velkomyslné duše, připravené opustit všechny a všechno, aby přilnuly ke Kristu a jeho evangeliu a zasvětily se jeho službě celým svým bytím ve společenstvích, která se vyznačují nadšením, velkodušností a radostí. Tyto nové zkušenosti zasvěceného života charakterizuje společná touha a pohotové přijetí evangelní chudoby, jež je radikálně praktikována, věrná láska k církvi a štědrá oddanost službě bližnímu, který je v nouzi, a to se zvláštním důrazem na onu duchovní chudobu, která současnou dobu značně poznamenává.
Již vícekrát jsem já, pokračoval Benedikt XVI., i moji ctihodní předchůdci, poukazovali na to, že dnešní lidé vnímají silné náboženské a duchovní podněty, ale jsou ochotni naslouchat a následovat pouze ty, kdo důsledně dosvědčují vlastní přilnutí ke Kristu. Stojí přitom za povšimnutí, že četná povolání existují v institutech, které si uchovaly nebo zvolily takový styl života, který je často velmi přísný, a jednoduše a beze slov věrný živému evangeliu. Myslím na mnohá společenství věřících a nové zkušenosti zasvěceného života; mám na mysli misionářskou činnost mnoha církevních hnutí, z nichž vychází nemálo kněžských a řeholních povolání; myslím i na chlapce a děvčata, kteří opouštějí vše, aby vstoupili do klášterů a klauzurních konventů. Je pravda ? a to můžeme konstatovat s radostí ? že ani dnes Pán nepřestává posílat dělníky na svou vinici a obohacovat svůj lid mnohými a svatými povoláními. Za to mu děkujme a modleme se, aby nadšení počátečních rozhodnutí ? mnozí mladí totiž vykročili na cestu evangelní dokonalosti a vstupují do nových forem zasvěceného života po dojemných konverzích ? aby tedy po těchto nadšených počátečních rozhodnutích následovalo nasazení a vytrvalost na autentické cestě asketické a duchovní dokonalosti, na cestě k opravdové svatosti.
Benedikt XVI. pak ve své promluvě k představeným mužských a ženských řádů pokračoval: Pokud jde o řády a kongregace s dlouhou církevní historií, nelze nezaznamenat, jak jste sami podotkli, že v posledních desetiletích prošly prakticky všechny ? mužské i ženské ? obtížnou krizí, způsobenou stárnutím svých členů a větším či menším úbytkem povolání, a někdy také jakousi ?únavou? ducha a charismatu. Tato krize je v některých případech dokonce znepokojující. Vedle obtížných situací, kterým je dobře čelit v pravdě a s odvahou, je třeba registrovat také příznaky obrody, zejména ve společenstvích, která se rozhodla vrátit se ke kořenům a žít v těsnějším souladu s duchem zakladatele.
Prakticky ve všech nedávných generálních kapitulách řeholních institutů, pokračoval dále Svatý otec, bylo nejčastějším tématem právě opětovné objevování zakládajícího charismatu, který je třeba nově vtělit a uskutečnit v současné době. Znovuodhalení původního ducha, prohloubení poznání zakladatele či zakladatelky, pomohlo vtisknout institutům nový slibný asketický, apoštolský a misijní impuls.
Řekl Benedikt XVI. na setkání s představenými mužských a ženských řádů.
Milan Glaser
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.