Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

9.4.2012 

Evangelium se obrozuje v mariánských svatyních

Vittorio Messori

Boží hod Velikonoční je pro víru evokací zmrtvýchvstání onoho Ježíše, který byl tři dny před tím ukřižován a vystoupením z hrobu ukázal, že je Kristus, Mesiáš prorokovaný a očekávaný Izraelem. Mnozí, i mezi věřícími, zapomněli, že ve srovnání s Velikonocemi byly Vánoce po staletí druhotným svátkem a že východní církve dodnes přikládají větší liturgický význam svátku Tří králů, tedy Zjevení onoho Mesiáše pohanům. Kolik z těch, kteří praktikují svoji víru účastí na nedělní mši, vědí, že neděle nebo den Páně (Dies Domini) je 54krát za rok obnovovanou památkou onoho „dne po sobotě“, kdy došlo k této obrovské Události?

Bez ní by nebylo křesťanství a Ježíš by se ocitl na seznamu apokalyptických kazatelů, kteří se v dějinách židovství vždycky vyskytovali, skončili špatně a upadli do zapomnění. Evangelia říkají jasně: po oné hanebné smrti na kříži si následníci tohoto dalšího padlého proroka - apoštolové, učedníci a ženy – začínali chystat svá skrovná zavazadla, aby se sklopenou hlavou opustili svaté město a vrátili se do Galileje. V textech se v této souvislosti vyskytuje zarážející slovesný tvar minulého času, použitý dvěma učedníky cestou do Emaus, kdy se k nim přidal právě vzkříšený Ježíš, kterého však nepoznali: „My jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele“. Doufali. Měli totiž za to, že ve tři hodiny odpoledne minulého pátku se totiž všechno skončilo na onom popravišti, které bylo pro výstrahu vztyčeno u nejvíce frekventované brány Jeruzaléma. Sobota je v křesťanské tradici odedávna dnem Mariiným, protože onoho dne po popravě uprostřed všeobecné sklíčenosti snad jedině tato Matka měla ještě důvěru. Ona byla tím nejzazším zábleskem víry; doufala proti vší naději. Říkám snad, protože evangelia nám o tom neříkají nic.

Svatý Pavel, píšící synteticky a energicky, mluví jasně, když křesťanům v Korintu vytýká: „Jestliže Kristus nevstal z mrtvých, marné je naše kázání, marná je vaše víra... Máme-li naději v Krista jen v tomto životě, pak jsme nejubožejší ze všech lidí“ (1 Kor 15, 14.19). Proč o těchto věcech dnes mluvit? Pro připomínku toho, že ona víra, ke které Benedikt XVI. vyhlásil Rok reflexí a obnovy, je mnohem jednodušší než by se mnohým zdálo. Je méně komplikovaná než by nám chtěli říci i někteří mužové církve, když nás písemně či ústně zahrnují slovy, teologickými výpověďmi a mravními ponaučeními. Použijeme-li vyjádření jednoho velmi zbožného a učeného matematika, Pascala, pak věřit znamená pro křesťana jedině a pouze „vsadit“ na pravdu evangelia, které nám poskytuje zprávy o prázdném hrobu třetího dne a následných čtyřiceti dnech, během nichž se ukřižovaný zjevoval. Přinejmenším jednou to nebylo pouze ve vybrané skupině apoštolů, ale „více než pěti stům bratří najednou“, jak nás Pavel (1 Kor 15,6) informuje právě v souvislosti se vzkříšením jakožto nosníkem, s nímž celá víra stojí či padá.

Spolu s Pavlem poznamenává v jednom listě také Petr, že být křesťany neznamená „držet se chytrácky vymyšlených bájí“ (2 Petr 1,16), ale vzít vážně a do důsledku, bez podmínek a námitek, zprávy o Ježíšově vzkříšení v Písmu. To je základ. Všechno ostatní jsou jen důsledky a komentáře, jakkoli jsou nezbytné a důležité. Právě tento základ, tuto jednoduchost nabízel Joseph Ratzinger během celého čtvrt století, kdy zastával úřad „prefekta víry“. Nyní, jakožto papež, nám chce pomoci vrátit se k tomuto základu za pomoci zmíněného Roku víry a plánu „reevangelizace“, který byl drahý již jeho předchůdci, ale kterému se rozhodl dát institucionální podobu Papežské rady pro novou evangelizaci. Ne náhodou a navzdory nezměrné tíži pontifikátu, o který neusiloval ani po něm lidsky netoužil, si na úkor spánku udělal čas na sepsání knihy, která představuje nikoli meditaci, duchovní či morální úvahu, ale třídílné pojednání o evangeliích a jejich historicitě.

Křesťanství není moudrostí, není etikou, kulturou či souborem uvážlivých životních norem. Tím vším je také, ale teprve odvozeně, protože ve svém podstatném jádru je událostí, skutečným příběhem, který vrcholí vzkříšením. Kdosi prohlásil, že i kdyby se nám nepřízní dějin dochovala evangelia jen v několika útržcích papyru a ztratila se veškerá Ježíšova morální nauka, kdybychom už neměli ani podobenství ani svědectví o zázracích, křesťanství by stejně mohlo existovat dál. Stačí totiž jen to, co Tradice nazývá „velikonočním tajemstvím“, tedy podání Ježíšova utrpení, smrti a vzkříšení. Mnoho bychom ztratili, kdybychom přišli o dvě třetiny evangelií, ale podstata by se zachovala a umožňovala víru. Onu víru, která dnes patrně naráží na velké obtíže, zejména na Západě. Méně snad v Africe, a jen zčásti v Asii, i když se netřeba nechat klamat statistikami. Kdo zná situace oněch zemí, je menším optimistou. Existují celé knihovny na toto téma, mnohé sociologické instituce, které zkoumají a potvrzují, že sekularistické invazi a demolici neunikly ani bašty, které byly ještě před několika desetiletími považovány za pevnosti víry. Nebo alespoň náboženské praxe: Irsko, Španělsko, Portugalsko, Holandsko, Bavorsko, Veneto, Británie, Québec, Brazílie... dokonce Polsko se již pár let chvěje pod náporem tsunami, která přišla ze Západu.

Existují však znamení, která vybízejí k zamyšlení. Proti poklesu, někdy i úpadku nedělní praxe a řeholních povolání vystupuje boom návštěvnosti poutních svatyní, většinou mariánských. Ti, kdo normálně nechodí na mši, se nezřídka odhodlají pokleknout v Lurdech, Medjugorji, Fatimě, San Giovanni Rotondo. Nebo u hrobu Jana Pavla II. I rostoucí vliv islámu způsobuje, že křesťané začínají znovu objevovat vlastní náboženskou tradici, což může mít nepředvídatelné důsledky. Náboženská témata se v knižní produkci často stávají best sellery. V USA prosperuje dokonce vydavatelská síť abbey-books.

Pokud byl exodus řeholních sester tichý, ale asi i značně větší než kněží, netýkal se mnišek, tedy těch žen, které se v rostoucím počtu rozhodují pro skrytý a tvrdý život klauzury. Jenom Bůh zná budoucnost. Historik může říci, že v dějinách se již vícekrát zdálo, že křesťanství umírá. Patrně si však, že u svého Zakladatele osvojilo jednu dovednost, totiž umění vyjít z hrobu, ve kterém měl podle mínění tohoto světa navždy zůstat.

Z přílohy Sette italského deníku Corriere della Sera, 5. dubna 2012
přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.1.21 O naději
20.12.20 Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
13.12.20 Jesle a kříž, který se zachvěl
6.12.20 Církev a svět
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti