Vatikán. Během čtvrteční diskuse o sexualitě a tělesnosti, do které se zapojilo několik synodních otců a která se, jak předeslal sekretář biskupské synody, kard. Lorenzo Baldisseri, měla odehrávat bez jakýchkoli tabu, vystoupil rovněž filadelfský arcibiskup Charles Chaput. Jeho promluvu, v níž se ohradil proti užití zkratky LGBTQ (označující lesby, gaye, bisexuály, transgender a quer), v církevních dokumentech, v plném znění otiskl internetový deník Catholic Herald. Arcibiskup Chaput přiznal, že se zájmem přečetl kapitoly přípravného dokumentu biskupské synody (Instrumentum laboris, paragrafy 51-63), věnované antropologickým a kulturním výzvám dneška. Označení mladých lidí za „strážce a ukazatele každé epochy“ (par.51) nicméně považuje za zavádějící. „Jde o lichotku, která chce zastřít nedostatek dospělé důvěry v krásu a moc víry, kterou jsme obdrželi“, zdůraznil. Mladí lidé jsou totiž ve skutečnosti „produktem své doby“ a úlohou starších věřících je předávat jim pravdu víry, nepoškozenou kompromisem či deformací. „Na tuto odpovědnost ovšem častokrát má generace abdikovala“, připustil filadelfský arcibiskup.
„To, co církev považuje za pravdu o lidské sexualitě, není kamenem úrazu, nýbrž jedinou pravou cestou k radosti a plnosti“, pokračoval mons. Chaput. Právě z toho důvodu neexistuje „katolík LGBTQ“, nebo „transgenderový či heterosexuální katolík“, jako by snad „naše sexuální tendence určovaly, co jsme, a jako by tato označení popisovala odlišné komunity v rámci pravého církevního společenství, jímž je tělo Ježíše Krista“, zdůraznil. „Něco takového nebylo v životě církve nikdy pravdivé a není to pravdivé ani dnes. Z toho vyplývá, že zkratka LGBTQ a obdobné by se neměly vyskytovat v církevních dokumentech, protože jejich užití nám podsouvá přesvědčení, že se jedná o reální a autonomní skupiny lidí, ačkoli církev prostě lidi tímto způsobem neklasifikuje“, uzavřel severoamerický arcibiskup s otázkou, proč v přípravném dokumentu biskupské synody schází poukaz na pravdivost církevního učení o sexualitě.
Zkratka LGBT se v Instrumentum laboris objevuje v souvislosti s mladými lidmi, zahrnovanými do této kategorie, kteří „touží čerpat z větší blízkosti církve a zakoušet její větší péči“ (par. 197). Ke stejnému tématu se na irském Světovém setkání rodin v srpnu tohoto roku vyjádřil také americký jezuita, o. James Martin. Vyzval církev ke všeobecnému mea culpa kvůli tomu, jak nakládá s LGBT jedinci, tedy řečeno slovy katolického katechismu, „muži a ženami, kteří pociťují pohlavní přitažlivost k osobám téhož pohlaví“ (KKC,2357).
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
