VaticanNews.va

   19. 6. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5808
Poslechem z webových stránek.3637
Četbou textů na webových stránkách.5847
Poslechem i četbou.3448


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Francouzský episkopát o sektářských praktikách v katolických společenstvích

Kardinál Versaldi: Dialog s gender ano, ale vědecký, žádné slogany

Edvige Carboni – stigmatizovaná laička blahořečena na Sardinii


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

16.10.2018 

Pravda nás osvobodí

K 40. výročí zvolení Jana Pavla II. na Petrův stolec

Johana Bronková

„Pravda vás osvobodí“ – odpověděl kdysi papež Jan Pavel II. na otázku, jakou větu by zachoval, kdyby mělo lidstvo přijít o Bibli. Na dnešní den připadá 40. výročí jeho volby a sluší se tedy připomenout základní kameny jeho učení. Italský měsíčník Il Timone se tohoto nesnadného úkolu zhostil a vyšel přitom z úsudku emeritního papeže Benedikta XVI., který v roce 2014 označil za základní dokumenty magisteria Jana Pavla II. pět encyklik: Redemptor hominis z roku 1979, Redeptoris missio z roku 1990, Veritatis splendor z roku 1993, Evangelium vitae z roku 1995 a Fides et ratio z roku 1998.

V dobách, kdy loďkou církve zmítají hrozivé vlny, děsící nás prosté námořníky, musíme upnout zrak ke „Spasiteli člověka, středu vesmíru a dějin“ (Redemptor hominis, 1). V okamžicích nebezpečných pro církev, je Kristus přítomen ve svatých lidech, kteří mají odvahu vydat svědectví Pravdě, Cestě a Životu bez ohledu na rizika a beze strachu o vlastní život. Jedním z těchto svědků je Karol Wojtyła – píše polský filosof a emeritní profesof Papežského institut Jana Pavla II. v Římě a ve Washingtonu Stanisław Grygiel. „Prožíváme absurdní důsledky náhrady víry v Boha vírou ve vědeckotechnickou praxis, jejíž rozvoj stále více uniká naší kontrole,“ poznamenává v úvodu své analýzy. Vzpomíná na 60. léta, kdy během studií na Katolické univerzitě v Lovani, prožil šok ze zjištění, jak často marxistický princip, podle nějž „praxe předchází pravdu a rozhoduje o ní“, sloužil za základní kritérium výkladu profesorů. Tehdejší studenti nechtěli věřit katastrofálním následkům tohoto metafyzického a antropologického omylu, vypráví dále prof. Grygiel. „Pověděl jsem o svých rozpacích a obavách kardinálu Wojtylovi. Jeho komentář byl krátký: „Draze za to zaplatí a my bohužel spolu s nimi“. Marxismus se vplížil do mentality západních intelektuálů a na církevní půdu pronikl v tendenci pozměňovat učení církve ve jménu oné praxis. Zmatek, který se takto vytváří označil kardinál Wojtyla za největší ohrožení pro církev již v roce 1976, v duchovních cvičeních pro právě svatořečeného papeže Pavla VI.

Pravda o člověku, zjevená v osobě Ježíše Krista stála v centru života i činů Jana Pavla II. Jeho schopnost měnit běh dějin spočívala podle prof. Grygiela právě ve vyzařování pravdy, která spojuje a nerozděluje, pravdy, kterou je Kristus, střed vesmíru a dějin. Rodiny, národy i církev se obrozují vždy, když se obracejí „k Počátku, v němž Bůh tvoří vesmír a člověka skrze Slovo, kterým je Jeho Syn“. Jedině v obrácení k Němu se  se obnovuje člověk i země, kterou opečovává, jedině návrat ke stvořitelské Lásce dovoluje vyjít z chaosu, vzdalujícího člověka od pravdy a dobra. Znovuzrození však od nás všech vyžaduje vyznat a uznat svou vinu a spoluzodpovědnost za chaos v nás samých a v druhých. Učinit zadost pravdě vlastního bytí, abychom ji mohli přinášet ostatním.

Není člověka bez Krista – encyklika Redemptor Hominis (1979)

„Rozevřete brány Kristu! Nemějte strach přijmout Krista a Jeho moc! Nebojte se!“ – burcoval Jan Pavel II. při inaugurační mši svého pontifikátu 22. října 1978. Jeho první encyklika, zveřejněná v březnu následujícího roku, na toto kázání navázala.

Encyklika nazvaná Vykupitel světa (Redemptor Hominis) navazuje dialog mezi Kristem a lidským srdcem – poznamenává arcibiskup Luigi Negri – lidským srdcem, které je zdrcené, avšak nikoli zničené, jak říkával Jan Pavel II. Zdrcené dějinnými peripetiemi, následkem hrůzovlád totalitních režimů. Svatý papež vychází od člověka v jeho lidství, nepřistupuje na žádnou ideologickou vizi. Člověk si v životě klade zásadní, velkou otázku, před níž není úniku. A na tuto otázku odpovídá Kristus, jedině Kristus, Vykupitel člověka a světa. Jan Pavel II. v jistém smyslu uzavírá moderní éru, která se pokusila koncipovat lidskou zkušenost bez odkazu k tajemství Boha, dodává arcibiskup Negri. Svatý papež zároveň pojímá člověka jako otevřenou otázku, na kterou lidská inteligence a srdce hledá definitivní odpověď. Základní myšlenkou jeho encykliky je ukázat Krista jako živoucí odpověď, kterou Bůh dává na tuto nejhlubší otázku lidstva. Kristus Vykupitel „zjevuje plně člověka člověku samému“, čteme v 10. článku Redemptor Hominis. Jan Pavel II. chtěl ve své první encyklice ujistit, že nejhlubší otázka lidské existence nezůstala bez odpovědi. Překonává pokušení člověka redukovat se na přezkoumávání podmínek lidského života a jeho dějinných podmíněností, aby znovu v plné síle zazněla Boží odpověď.

Misijní poslání v Kristu - encyklika Redemptoris Missio (1990)

„Je-li celá církev misionářská, jakou specifickou roli mají misijní kongregace? Je-li nezbytný dialog, čím se stává kázání? Obsahují-li všechna náboženství spásonosné prvky, z jakého důvodu máme jít evangelizovat?“ – cituje o. Bernardo Cervellera otázky, které jeden africký misionář předestřel na srpnové schůzce osmi italských misijních institutů. Odráží se v nich krize globalizované společnosti hlásající toleranci a relativismus a především také církve, která prohlašuje, že „všechno je misie“ a zároveň na misijní působení ad gentes pohlíží téměř s podezřívavostí, protože misijní území je dnes všude. Známý italský novinář a kněz z Papežského institutu zahraničních misií v tomto kontextu poukazuje na aktuálnost encykliky Redemptoris Missio, vydané Janem Pavlem II. 7. prosince 1990. Její text již tehdy konstatuje zpomalení misií ad gentes a oslabení misijního působení církve mezi nekřesťany a dodává: „ V dějinách církve bylo plnění misijního poslání vždy znakem její životní síly, tak jako jeho opouštění bylo naopak znamením krize víry“ (č. 2). Po téměř třiceti letech se situace nezměnila a rovněž papež František často cituje z této encykliky ve svých dokumentech.

Stal se však misionářský styl skutečně pastoračním vzorem všech společenství? -  jak k tomu vybízí František.  A nabízejí misionáři svůj styl jako vzor por celou církev? – ptá se dále italský misionář. Spíše se zdá, že se misie redukovala na předmět, misie „se dělá“ prostřednictvím sbírek, podpory projektů a navazování kontaktů – a hrozí, že vše skončí v rovině „šedého pragmatismu“, jak říká papež František. Na misie nás totiž vysílá setkání s Kristem, jeho láska, která člověka natolik naplňuje a rozpaluje, že chce okamžitě hlásat Krista ve všech koutech světa. Někdo si myslí, že nejnaléhavější je dnes přinášet světu spravedlnost, rovný a solidární obchod, bratrství nebo farní strukturu, pokračuje o. Cervellera. Sám však spatřuje nejurgentnější úkol jinde: varovným signálem je stále větší „hostejnost vůči Bohu“, která – jak připomíná papež František – úzce souvisí s lhostejností vůči bližnímu. Otec Cervellera ostrými slovy popisuje dvě soupeřící strany v dnešní zpolarizované církvi, kde mezi sebou bojují zastánci tradičních hodnot s alternativními pokrokáři – a ani si nestačí všimnout, že se za jejich zády svět propadá do stále hlubší lhostejnosti. Obě tyto strany učinily z víry „objekt“ svých zájmů. Podstatou misijního působení však je vrátit se k „subjektu“, jímž je Kristus ve mně, Kristus, který mne činí svátostí své přítomnosti, píše otec Cervellera. Připojuje svou osobní zkušenost: „Mnoho Číňanů, kteří neslyšeli nikdy mluvit o Ježíši Kristu, při setkání s misionářem – byť v utajení – vnímá cosi lidsky nového a chce poznat, odkud se to bere. Za vzor misijního působení v dnešním světě dává postavu Matky Terezy, v níž se potkávají zdánivé protiklady hlásané na jedné straně „tradicionalisty“ a na druhé „progresisty“.  Matka Tereza se svými hodinami adorace a modlitby dokázala zároveň věnovat všechno, co měla, chudým, vyděděným a nemilovaným. Přinášela Krista světu, aniž by se redukovala na aktivistu neziskové organizace.

 



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.5.19 Nově objevený a vydaný rukopis Karola Wojtyły
22.10.18 Papež František se pomodlil před hrobem Jana Pavla II.
8.11.17 Konference o vlivu Jana Pavla II. na vztahy Vatikánu k východnímu bloku
3.4.17 Jan Pavel II. napsal poslední encykliku svým tělem a mlčením
21.10.16 Formace mládeže je investicí do budoucnosti, řekl papež členům Nadace Jana Pavla II.



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež k jezuitům v Rumunsku: Tato doba není vhodná pro přesvědčování

Angolští biskupové: Papež zná situaci v naší zemi

Eritrejská vláda znárodnila všechny katolické nemocnice

Vykopávky antického křesťanského kláštera v Emirátech otevřeny pro veřejnost

Papež: Pouze ten, kdo má srdce smířené, může být tvůrcem pokoje

Výchovou proti dekonstrukci humanismu

Bylo zveřejněno Instrumentum laboris k panamazonské synodě

Papež navštívil Camerino: Bůh uzdravuje naši raněnou paměť

Edvige Carboni – stigmatizovaná laička blahořečena na Sardinii

Svatý otec: Život nás učí loučení

Papež: Nikdy neopovrhovat omezeními druhých

Petrův nástupce účastníkům sympozia ke 100. výročí vzniku Italské lidové strany

 Nově na webu
Svatý otec: Trojice není teologická svízel, nýbrž skvostné tajemství Boží blízkosti

Publicistika: Dějiny nejsou nekonečné

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červen 19
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru