Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   2. 12. 2021

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

16.9.2005 

Čest práci (Mt 20,1-16a)

Myšlenka k evangeliu 25. neděle v mezidobí/A

Tomáš Špidlík

Byl jednou jeden kapitál, ala pak přišla ke cti práce? Nemáme chuť opakovat Marxovu pohádku. Ale přesto je pravda, že se v moderní době stala práce hlavním problémem sociologickým, psychologickým, hospodářským. Zajímavé však je, že byla důležitou otázkou náboženskou od počátku křesťanství. Vždyť Ježíš sám byl dělník z rodiny řemeslníka, dělníci byli jeho učedníci, dělníkem byl sv. Pavel. Proto je i většina podobenství evangelia vzata z pracovního prostředí. Všichni křesťané se považují v obrazném slova smyslu za dělníky na vinici Boží.

Mezi církevními Otci se zabývá problémem práce velmi často sv. Jan Zlatoústý. Ptali se ho, pracoval-li Adam v ráji. Vždyť přece úděl jíst chléb v potu tváře stihl lidstvo až jako trest za hřích (Gen 3,19). Ale Zlatoústý se tím nedá splést. V ráji byl člověk stvořen jako Boží obraz (Gen 1,26). Bůh pak je první dělník, který vytvořil svět a jeho krásu v šesti dnech. Jeho dílo pak pokračuje v dějinách světa, jak to dosvědčuje Ježíš: ?Můj Otec pracuje a i já pracuji? (Jan 5,17). Mají tedy povinnost pracovat všichni lidé. V římské říši ovšem byli na práci otroci. K tomu Zlatoústý dodává: Bůh ti dal dvě ruce, otroci jsou ze zloby lidí. A vznešeným dámám, které chodily v Cařihradě na jeho kázání, kazatel dokazuje, že ženy, které pracují jsou hezké, zatím co lenošné tloustnou a stávají se ohyzdnými. Nedivme se, že potíže Zlatoústého s císařským dvorem začaly od dvorních dam.

Určil-li Bůh člověka k práci, pak jí stanovil také jistý cíl. Ten pak je podle Zlatoústého celkem jasný. Stvoření světa bylo jenom začátek obrovského díla, které se uskutečňuje v dějinách. Bůh začal. Ale my jsme povoláni k tomu, abychom jako jeho spolupracovníci dílo dokončili. Konečný výsledek bude Boží i lidský. Prozatím musíme považovat svět za nehotový. Ale jak tomu máme rozumět? Dnešní člověk myslí převážně technicky. Předělávat svět by tedy znamenalo především stavě, obdělávat pole, pěstovat parky a zahrady. Jsem dnes na to pyšní, co jsme za poslední století ze světa učinili, i když velké pochybnosti o tomto úspěchu vyvstávají právě dnes.

Když mluvili o dokončení světa lidskou prací, měli Otcové církve na mysli něco jiného. Bůh netvoří něco jenom proto, aby to bylo. Umělec nemaluje obraz jenom, aby zaplnil rám. Je spokojen, jenom když vytvoří něco krásného. Krása v očích Božích je svatost. Proto také to, co Bůh tvoří, také posvěcuje. Člověk pak je povolaný, aby spolupracoval s tímto posvěcením světa. Můžeme pozorovat, jak se to projevuje např. u světců. Uctíváme jejich ostatky. Jakou moc může mít kousek kosti někoho dávno zemřelého, že bychom se před tou relikvií měli modlit? Samo v sobě by to byla pověra a modloslužba. A přece církev úctu ostatků hájí. Svým svatým životem světci posvětili své tělo a své okolí. Uskutečnili část velkého díla posvěcení světa. Ale v jistém stupni to děláme všichni svou prací.
Samozřejmě si tedy musíme položit otázku: Jak máme pracovat, aby to, co děláme, také sloužilo k posvěcení vesmíru. Dá se to osvětlit zase příkladem malíře. Když velký mistr začne malbu a přenechá učedníkovi její dokončení, projeví tím, že má k němu velkou důvěru. Věří, že je žák schopen pochopit myšlenku, která obraz inspiruje, že tedy nenanese na plátno něco cizího. Přeneseme-li tento obraz do slovníku duchovních knížek, zní docela prostě jako zásada: dělat všecko podle Boží vůle, ta je první princip vší práce.

Její uskutečnění je ovšem různé, protože má každý člověk své specifické poslání ve světě. Klasický španělský dramatik Calderon to vyjádřil ve hře Velké divadlo světa. Tam vystupuje na počátku ředitel hry a rozdává funkce, co má kdo hrát: jeden krále, druhý vojáka, třetí kněze, čtvrtý žebráka atd. Pak následuje hra a na závěr se znovu objeví ředitel, herci svlékají a odevzdávají kostýmy a dostávají zaplaceno. Platy však nejsou stejné. Ředitel je náročný. Zaplatí každému podle stupně, jak se do své úlohy dokázal vžít. Rozhodně nezáleží na tom, hrál-li krále nebo žebráka. Je posuzován podle toho, jak hrál.

Tedy každá lidská práce na každém místě zapadá do Božího plánu a uskutečňuje jej. Ale dílo Boží směřuje i k dobru člověka. Proto je každá práce, je-li na svém místě, skutek lásky k lidem. Mýlíme se, když považujeme za dílo lásky jenom dary, almužny. V tom případě, jak prohlásil jeden holandský sociolog by musel Kristus blahoslavit ne chudé, ale bohaté. Ti totiž mají peníze na rozdávání almužen. Ve skutečnosti však už sv. Jan Zlatoústý ukazuje, jak je podstatným projevem lásky práce. Chudí, kteří pracují, jsou podle něho největší dobrodinci lidstva. Zvláště dnes si uvědomujeme, jaký dar je dobrá práce. Jeden známý se chystal na dlouhou cestu a dal auto zkontrolovat ve velké dílně. Dělník, kterému to bylo svěřeno, to udělal nepořádně. Kolik zavinil známému potíží na cestě a kolik peněz on zbytečně utratil. Chtěl po návratu dílnu žalovat, ale majitel pokrčil rameny. Nezískáte nic a já nic nemohu dělat jiného, než lajdákovi, co auto kontroloval, vyhubovat. Ale i to musím udělat mírně, jinak mne bude žalovat on, že jsem byl k němu hrubý. Neodpovědnost v práci neobyčejně roste. A na úřadech kolik se lidé načekají na dokumenty, na které mají nárok a bez nichž nemohou pokračovat v práci.

Jak si ten úpadek vysvětlíme? Příčin je jistě mnoho. Ale hlavní je duchovní: práce přestala být modlitbou. Stává se jenom prostředkem k vydělání peněz. Samozřejmě netěší toho, kdo ji dělá a poškozuje toho, kdo ji přijímá. Škodí však nejvíc pracovníku samému. Člověk se toiž ponenáhlu stává tím, co dělá. Hraje-li někdo pravidelně v orchestru, je hudebník a je to poznat na jeho chování. Totéž platí o profesoru, o zemědělci. Ale i způsob, jakým kdo pracuje, silně působí na charakter. Poctivý pracovník je poctivý ve všem svém jednání. Naopak se nespolehneme v ničem na toho, kdo odbývá nesvědomitě svou práci.

Ale pro nás věřící z toho plyne důsledek ještě hlubší: kdo dělá práci duchovně, podle Boží vůle posvěcuje sebe, své okolí a celý svět. Všecko, co dělá, se stává nepřetržitou modlitbou.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2021 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv prosinec 21
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti