VaticanNews.va

   20. 10. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8183
Poslechem z webových stránek.5064
Četbou textů na webových stránkách.7762
Poslechem i četbou.4841


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Modlitba Žalmů – 1. část

Ať si moje děti nezvyknou…

Představitelé irských katolíků se ohradili proti zrušení bohoslužeb


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

26.4.2003 

Santa Maria Maggiore - 1. část

Hlavní mariánský chrám Věčného města

Johana Bronková

Titul římské baziliky známé dnes pod jménem Santa Maria Maggiore, překládaný až příliš doslova jako Panny Marie Větší, zněl původně jednoduše Santa Maria. Byl to první chrám zasvěcený Matce Boží uvnitř římských hradeb.

Až postupem času, když se kostely dedikované Nejsvětější Panně začaly množit, byl vyzdvižen primát této baziliky právě přídomkem Maior. Ten měl označovat, že jde o hlavní mariánský chrám Věčného města. Dokumenty ze 7. století však zachovaly ještě další titul této baziliky, která si více než jiné přední římské chrámy uchovala v interiéru svůj raně středověký vzhled: totiž Santa Maria ad presepem, tj. Panna Maria od jesliček. To proto, že předmětem úcty poutníků byl v bazilice fragment Ježíškovy kolébky.

Zavítejme však nejprve do prehistorie místa, na kterém prastarý mariánský chrám stojí. Na severní vyvýšenině římského pahorku Eskvilinu byla v čtvrtém století před Kristem vybudována svatyně Junony Lucinské, ochránkyně rodiček, a později v Augustově době stálo poblíž dnešní baziliky tržiště, tzv. Macellum Liviae. Staré tržiště bylo v pozdním císařském období nahrazeno bazilikou ? ve smyslu, který tomuto slovu původně náležel. Byla to velká hala, určená k nejrůznějším občanským i administrativním účelům. V pátém století pak byla přeměněna na kostel sv. Ondřeje, jehož zbytky archeologové vykopali na dnešní ulici Napoleona III.

Právě v blízkosti těchto míst došlo v noci ze 4. na 5. srpna roku 358 k nevídané události: podle tradice totiž napadl uprostřed léta na římském Eskvilinu sníh. A nejen to. Té noci se Matka Boží ve snu ukázala současně papeži Liberiovi, bohatému senátorovi Janovi a jeho ženě s žádostí, aby na místě, kde najdou sníh, vybudovali kostel. Na druhý den se papež se senátorem sešli na nejvyšším bodě pahorku Eskvilinu ? a tradice chce, že Liberius vyznačil půdorys chrámu přímo ve sněhu.

Jak říkají prameny, vznikla tato tzv. Liberiánská bazilika právě poblíž tržiště Macellum Liviae. Historie prvního mariánského kostela v Římě byla naneštěstí brzy potřísněna krví ? necelých deset let po jeho založení se do chrámu utekli následovníci Ursina, který byl zvolen jako vzdoropapež současně s volbou legitimního papeže Damase. Přívrženci obou se pak střetli a přímo v chrámě zůstalo na 130 mrtvých těl.

Přesná rozloha Liberiovy baziliky není známa. Archeologové nevylučují, že stála v místech pod dnešní apsidou, kde bylo při průzkumu ve třicátých letech dvacátého století objeveno staré zdivo. Vykopávky pod samou bazilikou, nakolik je dovolila statika novějších konstrukcí, patří podle odborníků patrně běžnému římskému domu, s atriem uprostřed stavby.

Dějiny dnešní baziliky začínají o něco později. Její stavba je význačná z několika důvodů: především stavebníkem byl tentokrát papež ? ne už císař - Sixtus III., který se úkolu ujal zřejmě krátce po skončení koncilu v Efesu r. 431, který označil Pannu Marii za Theotokos, Bohorodičku. Zadruhé chrám nevznikal v bezprostřední blízkosti hradeb nebo za hradbami, na místě vyznačeném císařem. Naopak, byl umístěn tak, aby byl centrem veřejného života, jakým ve starém Římě bývala fóra. Bazilika měla baptisterium a kromě toho, že stála nedaleko hlavního papežského sídla, plnila také většinu funkcí, které má dnešní moderní farnost.

Z nejstarších zpráv lze usuzovat, že před průčelím chrámu stálo atrium, podobně jako tomu bylo u Svatopetrské baziliky.

Jak tedy vypadal hlavní římský chrám, zasvěcený Matce Boží? Měl tři lodě, oddělené dvaceti monolitickými sloupy s jónskými hlavicemi na každé straně. Hlavní, centrální loď byla zakončena triumfálním obloukem, na který přímo navazovala apsida. Strop byl trámový a původní podlahu, částečně zachovanou pouhých 5 cm pod dnešní dlažbou, tvořily mramorové desky. Apsidu baziliky osvětlovalo pět oken a v jejím čele stál papežský trůn.

Jak bylo řečeno, blíží se dnešní interiér baziliky Santa Maria Maggiore nejvíce ze všech hlavních římských chrámů svému původnímu stavu. Kromě základního rozvrhu, který zůstal bezezměn, se na tom podílí zejména do značné míry zachovaná mozaiková výzdoba hlavní lodi: jedinečný starozákonní cyklus pod okny a novozákonní scény na triumfálním oblouku.

Většina panelů zachycuje nad sebou dvě scény, které spolu souvisí ? výjimku tvoří několik scén, které si vyžádaly celý prostor.

Na cyklu pracovalo nejméně třináct různých umělců ? osm různých rukou zaznamenali odborníci na cyklu v lodi chrámu, pět jich mělo pracovat na triumfálním oblouku. odlišují se navzájem nejen schopnostmi a stylem, ale také růzností ikonografických pramenů, ze kterých během své práce vycházeli. To však nic nemění na skutečnosti, že celý cyklus byl koncipován jednotně, jako monumentální příběh dějin spásy. Dějin, kterými Bůh provedl izraelský národ až do zaslíbené země, dějin, jejichž zlomovým okamžikem je příchod Božího syna na svět a které vyvrcholí jeho druhým příchodem na konci věků.

Tak jako vyvolený národ měl své vůdce v Abrahámovi, Jákobovi, Mojžíšovi a Jozuovi, bude úkolem římského biskupa dovést Boží lid až k onomu věčnému vzkříšení na konci dějin.

Poselství velkolepé výzdoby z 5. století, první, tak rozsáhlé, která vznikla pod papežským patronátem, se obrací k celému lidstvu. Na jedné straně vznikala v době, kdy papež přejímá některé funkce císaře, ale na druhé straně hlásá principielní nezávislost na jakékoli časné moci.

Každý nový příchozí tak už předem patří ? ať se mu to líbí nebo ne ? do velké historie, která trvá a neskončí dříve, než rozhodne Pán dějin.

(Zajímavou fotogalerii baziliky Santa Maria Maggiore naleznete zde.)

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
4.8.08 Zítra začnou oslavy v bazilice Santa Maria Maggiore
28.2.07 Bazilika P. Marie Větší
13.12.05 Obraz P. Marie Sedes Sapientiae se vrátil do Říma
5.8.04 Svátek P. Marie Sněžné v Římě
14.6.03 Santa Maria Maggiore - 5. část



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František se zúčastní mezináboženské akce mír na římském Kapitolu

Otec Maccalli: My misionáři jsme nebezpeční…

Ubývá duchovenstva, tedy kněží, a od letoška i řeholních sester

Posláním křesťanů je mluvit o Bohu a dosvědčovat Jej

Papež ke karabiníkům: Zavazuje vás důvěra a respekt, kterou k vám lidé mají

Přišel čas zhodnotit roli laiků, píše František

Salvadorský parlament prohlásil vodu za lidské právo

Papež k FAO: Hlad je pro lidstvo nejen tragédií, ale také ostudou

Portugalští biskupové žádají vládu o přístupnost hřbitovů na dušičky

Dohoda o příměří zprostředkovaná komunitou Sant’Egidio

Svatý otec: Vzdělávání je setbou naděje

Papež přijal rodiče zavražděného kněze

 Nově na webu
Svatý otec: Bůh je středem a smyslem života

Publicistika: Proč je přitažlivé proroctví zkázy

Publicistika: Ať si moje děti nezvyknou…

Rozhovory: Měl jsem pocit, že mluvím k přízrakům

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv říjen 20
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása