Rádio Vaticana

Francesco Pianzola a Francesco Bonifacio - dva nově blahoslavení kněží

6.10.2008

Církev má od soboty dva nové blahoslavené. V den liturgické památky sv. Františka z Assisi proběhly v Itálii beatifikační obřady dvou kněží: Francesca Pianzola a Francesca Giovanniho Bonifacia. Beatifikační formuli přednesl v Terstu prefekt Kongregace pro svatořečení, arcibiskup Angelo Amato, a ve Vigevanu emeritní prefekt tohoto ´úřadu, kard. José Saraiva Martins.

Bl. Francesco Pianzola (1881-1943) ještě dříve než byl roku 1907 vysvěcen na kněze, proslul jako hlasatel evangelia mezi pracovníky na rýžových plantážích v severoitalské Lombardii. Posléze založil diecézní společnost Oblátů Neposkvrněné, která sdružovala kněze, kteří pracovali mezi dělníky a lidmi z nižších společenských vrstev a sdíleli s nimi způsob života. Se stejným cílem inicioval vznik Kongregace sester misionáře Neposkvrněné Královny míru. Kromě hlásání evangelia mezi prostým lidem se P. Pianzola snažil také zvýšit jeho vzdělanost a zlepšit sociální podmínky. Svým spolupracovníkům v lidových misiích kladl na srdce, aby usilovali stát se nástrojem Božích divů, ?být knězem Nic.? Bl. Francesco Pianzola zemřel v roce 1943.

Bl. Francesco Giovanni Bonifacio (1912-1946) byl knězem diecéze Terst, jejíž uzemí bylo ve 40. letech minulého století předmětem sporu mezi Itálií a Jugoslávií. P. Bonifacio byl svědkem válečných krutostí při střetech německých a italských oddílů s jugoslávskými partyzány. Mladý kněz z městečka Villa Gardossi se snažil zadržet účtování kolektivní odpovědnosti ze strany civilistů a dbal na křesťanské pohřby obětí bojů a exekucí.
Nenávist ale s koncem II. světové války neustala. Jugoslávská okupace Istrie vedl k dalším střetům a obětem zejména mezi ideovými odpůrci komunismu, jak mezi Italy tak mezi Slovinci. Pastorační práce P. Bonifacia byla režimu solí v oku. 11. září 1946 se stal jednou z tisíců obětí tajně zavražděných Titovými komunisty. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Pravděpodobně skončilo v některé z krasových jeskyň, jejichž italský název ? foibe ? je dodnes děsivým mementem podobně jako pro Čechy Lidice.

Johana Bronková